Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Filosofie + duchovní věda 13

19. 12. 2013

 Ivo Vrsan
04.05.2012, 07:09:11 RE: RE:
Reagovat

Docela si vystacìm s ctenìm debaty mezi ZMP. a Spartakem (dìky!) Pres nekolikadennì premítànì o vyslovenèm "zlo x zlo= dobro" nejsem schopen to aplikovat do zivota, natoz porozumet vyznamu uvedenych ùhlù zel (pravy-90°,nepravy-180°... - jak lze zlo vnìmat jako majìcì nejaky konkrètnì smer? Prepìsu sem, co jsem si napsal jeste pred Vasì poslednì diskuzì kde lze uz nalèzt odpoved (fackujìcì vychovatel..), tak bude snad zrejmè co mi nenì jasnè.

 

Drìve jste uvedl (zmp), ze zlo mà svè opodstatnenì jako podmìnka vyvìjenì sil... Slo snad o zlo v podobe prirozenych prekazek a snad jeste v podobe splàcenì karmickych dluhù, coz se jiste jedinci jevì jako zlo.

Jak ale rozlisovat mezi temito verzemi zel, az po "zlo jez se interakcì s jinym zlem zmenì v dobro".?Uvedte prosìm druhy zel, prìklady ze zivota a metody, druhy zel jimiz ty prvnì lze negacì, interakcì(prìklad) zmenit v dobro.

 

Jak pristupovat k Spartakem zminovanym Cemtrails coz je evidentne tìm "umelym" druhem zla, kterè jedni lidi usili na druhè. Priznàme li si jak rozsàhlè zlo mohou jedni delat druhym (a jsme li ti druzì), jak k tomu pristupovat, jakè zlo je treba pouzìt aby bylo schopno to prvnì negovat? (strìlením kulometem po tech letadlech bychom se asi daleko nedostali)

No nedochàzì mi ani , jaklze zlu urcovat polohy jako 90°...?

 

Vase (zmp) vyjàdrenì o neùspechu Gandhiho a ostatnìch "mìro-tvùrcù"... znì jako by tito neprinesli svìm dobrem zàdnè zlepsenì, naopak snad tím samotnè zlo pouze potvrdili (doufàm ze jsem tomu spatne porozumel) Uvedte toto prosìm na pravou mìru. Vzdyt napr. John Lennon "jen" svìmi pìsnemi ve svè dobe ovlivnoval a obrovskou merou prispel k zastavení války ve Vietnamu, ci nàs Karel Kryl.., lze to snad chàpat tak, ze jejich kritika= zlo namìrenè na (zlo jez je kritizovàno) cìmz se toto neutralizuje? A naopak napr. pìsen od Lennona o nabàdànì k snènì o lepsìm svete je dobrem kterè nabyvà na sìle na kolektivnì ùrovni, cìmz se stàvà zlu vetsì a vetsì prekàzkou..
ZMP VM
04.05.2012, 13:05:45 RE: RE: RE:
Reagovat


Představte si, že jste ve stavu bez tíže a v naprosté mlze. V takovém prostředí nevíte zda jste v klidu či v pohybu, tím méně jste schopen určit nějaký směr...

Nyní si představte jak se dva vlci perou o beránka. Zde máte dvě zla jako dva naprosto nepravé opaky, jejichž vzájemné proti-působení jsou v principu dvě protisíly působící proti sobě pod naprosto nepravým úhlem 180°. Samozřejmě, že vlci sebou lomcují do všech stran, v principu však stále sledují ten nepravý úhel...

Narazil jsem kdysi na tibetské podobenství nahé démonické bohyně se lví hlavou „Ka-gro-meh“ nebo tak nějak, tančící na mrtvole člověka nebo zvířete. Zde máte působení síly na překážku (působiště síly) pod pravým úhlem 90°. V mechanice jde o princip působení síly na páce (síla x páka), ve statice o výpočet nosnosti (síla x základna).

Zlo se v našem světě relativních projevů nemůže projevit jinak, než v proti-působení s opačným zlem. Chcete-li obojí zlo napravit, musíte ho uspořádat pravoúhle v duchu Ka-gro-meh...

Zlem jako nástrojem k donucení člověka, aby vyvíjel dostatečné proti-síly (opačné zlo), je v našem světě relativních projevů vše, co není pravé, co ještě nebylo napraveno. Nejde tedy jen o přirozené či umělé překážky, či o negativní karmu, ale naprosto (180°) o vše (viz Buddhovo: život, nemoc, stáří a smrt jsou utrpením). Kdo se zabýval jogou jako Vy, ten ví, že už staří Indové pokládali za zlo (za iluzi) celý tento svět. Protože se však od něj odvraceli, žádné proti-síly nevyvíjeli. Musela tedy nastoupit Zarathruštova kultura starého Iránu (pra-perská)...

Každá změna stavu je vůči měněnému stavu relativním zlem. Protože původním pra-stavem je absolutno, staroindický Brahma, je v principu zlem vše, co je relativní: NE Brahma. Proto je indický Šiva (NE) zván také „bůh zla“ (Šiva je také král tance jako Ka-gro-meh).

Křesťanství zná Šivu jako Jana Křtitele: Jan = Já NE!

Jan Křtitel měl také učedníka jménem Jan, kterého poslal do učení k tomu Ježíši Nazaretskému, kterého sám pokřtil v Jordáně:

„Od Boha byl poslán člověk jménem Jan“ (Prolog Janova evangelia)...

Ve světě relativních projevů není zlem pouze napravené zlo: ANO, protože na rozdíl od negativu (NE) pozitiv nic nemění, ale vše udržuje jako Višnu: ANO Brahma.

Vzhledem ke zlu (NE) je i jeho náprava (NE x NE) zlem. Proto je také veškerá výchova vůči chovancům zlem.

Špatný vychovatel působí na chovance pouze svou silou:

1/ přidává k NE chovance své NE (180°) = darebák vychovává k darebáctví

+NE + (-NE) = NE + NE = 2NE = k přirozené surovosti chovance přidá uměle vyvolanou nenávist

2/ staví proti NE chovance své NE (180°) = despota vychovává k rezignaci:

+NE - (-NE) = NE – NE = 0 = anuluje přirozenou surovost chovance a vychová z něj odevzdaného otroka

Dobrý vychovatel působí na chovance dvojím způsobem (180° i 90°):

3/ +NE - (-NE) = NE – NE = 0 = anuluje přirozenou surovost chovance, nevychová z něj však

odevzdaného otroka, ale svobodnou tvůrčí osobnost, neboť přidává ještě následující výchovu:

4/ NE x NE = ANO = podněcuje spící vlohy chovance k jejich rozvoji.

Nejsou žádné verze zla. Zlo je jen síla (NE), která se přirozeně projevuje na překážce (působišti síly), jež jí stojí v cestě. Síla působí na překážku v principu vždy pravoúhle (90°). K pravé interakci (NE x NE) však nedochází, neboť:

- odsune překážku stranou, čehož člověk využívá např. k pohonu vozidel

- prorazí překážku, čehož člověk využívá např. k těžbě surovin

- překážka působení síly odolá, vyvine proti působení vnější akce odpovídající proti-sílu vnitřní reakce, čímž akci anuluje (výchovný případ č. 2), čehož člověk využívá ve stavebnictví

Zkrátka, přirozené síly (zlo) lze usměrňovat také uměle (1, 2, 3, 4)...

Praktické příklady nápravy zla:

- v sirové přírodě by člověk zahynul, kdyby část této přírody neobrátil proti ní samé. Například si z přírodních materiálů postaví dům (mikroklima).

- chceme-li skácet strom na stavbu domu či na otop, musíme z něj nejdříve vzít větev na topůrko sekery.

- rozoráme-li pluhem sirovou zem, obrátíme ji v pole, které nám přinese bohatou úrodu (dobro).

Snad uvedené příklady postačí...

V případě Chemtrails, FED, agrese či jiných druhů zločinů proti lidskosti je třeba použít pedagogické metody číslo 3. Proti násilí je třeba užít proti-násilí (obraných sil), neboť jen přemoženého (pasivně trpného) zločince (3) můžeme napravovat (4), to je vstoupit s ním do interakce jako s relativně pasivní horizontálou...

Vaše otázka „jak lze zlu určovat polohy jako 90°“ je poněkud nepřesná. Pravá interakce v podobě písmene „T“ předpokládá nejen polohu překážky (relativní horizontálu), ale také postavení síly akce (relativní vertikálu). O obojí se do jisté míry stará již samotná příroda. Vzpomeňme jen na geometrické skládání sil do výslednic sil. Školská geometrie nám to předváděla jen jako skládání dvou sil spolupůsobících ze dvou stran do jediného bodu. Že je tento bod možný jen na relativně horizontálním povrchu působiště sil, o tom se pan učitel často vůbec nezmínil. Následkem ignorace horizontály se pak nezmínil ani o tom, že působení obou sil skládá vlastně do relativní vertikály. Proto lidé zpravidla nevědí, že již působení jedné jediné síly, se promítá do relativní vertikály, jako její výslednice. Pokud síla nepůsobí na působiště síly pod pravým úhlem, potud na působiště nepůsobí plně, ale pouze v míře své relativně vertikální výslednice. Nejen to nám ve škole neřekli, ale už vůbec nám neřekli, že se působení nepravé síly promítá nejen do relativní vertikály, ale současně také do relativní horizontály, to je na povrch působiště síly:

- v relativní vertikále se působení sil skládá = živé působení sil

- v relativní horizontále se působení sil rozkládá = nepůsobící mrtvola síly (Mojžíšův prach země)

Tak má každá nepravá síla své dva „anděly strážné“ (vertikálního a horizontálního), zvané v okultismu Lucifer a Ahriman (ďábel a satan). Oba naznačuje symbol působící síly, jako hrot šipky.

Násobení sil (NE x NE) je tedy dáno pravou interakcí dvou andělů zla:

NE x NE = luciferská výslednice sil (akce) x ahrimanská výslednice sil (překážení)

Geometrie a matematika vůbec by musela být pokládána za duchovní vědu, kdyby jí povrchní akademická učenost ráčila alespoň trochu hlouběji porozumět a nevychovávala nás k nevědomosti...

Gánhí, John Lenon ani Karel Kryl nikomu mír nepřinesli. Proto je nelze nazvat „míro-tvůrci“. Nelze je pokládat ani za „bojovníky proti zlu“, neboť zlo neuměli anulovat (3) ani napravit (4). Svým dobrem (dobře míněnou kritikou) tedy skutečně nepřinesli žádné zlepšení.

Jejich zásluha tkví v tom, že se nebáli ukázat prstem na konkrétní zlo. Můžeme je tedy pokládat za „svědky proti zlu“. Jejich svědectví totiž může nějaké bojovníky proti zlu (3), či mírotvůrce (4) probudit.

Vždy si musíme být vědomi rozdílu mezi nespokojeností s daným stavem, s kritikou stavu, sněním o lepším stavu, znalostí umění změny stavu a konáním změny stavu.

Chceme-li postavit vysněný dům, tu nám nabádat ke snění o něm nic neprospěje. Sněním vysněný dům nepostavíme. Od snění je třeba přikročit ke konání. Síly ke konání nám pak nedodá snění, ale chtění, to je vůle konat. Čím více sílí snění, tím více slábne chtění. Snění zlu nijak nepřekáží a k dobru ničím nepřispívá. Snít znamená spát. Snění (vysněný dům) nás má inspirovat ke konání, nikoliv k nabádání ke snění...

zmp
M15
28.04.2012, 09:53:11 blackout
Reagovat

Odborníci říkají, že blackout (tzv. zatmění, přerušení dodávky elektřiny) přijde. Jde jen o to kdy, na jak velkém území a jak dlouho bude trvat. Blackout může vzniknout kdekoli a kdykoli, důvody jsou i zcela nepředvídatelné, nejčastěji mechanické poškození přenosové sítě, přepětí v síti atp. V menším či větším rozsahu to pak bude znamenat kolaps infrastruktury daného regionu, obce. Jestliže odborníci s těmito podklady pracují, proč se nevytváří regionální nebo obecní záložní zdroje atp. Neměli by tak občané ve svém zájmu podporovat nějaká opatření? Co na to TSO? TSO je také takový záchranný záložní systém pro případ blackoutu.
ZMP VM
28.04.2012, 16:09:12 RE:
Reagovat


Tzv. „odborníci“ si již několikatýdenní blackout vyzkoušeli v USA, takže vědí že to dokáže vyvolat masové opouštění postiženého regionu. Vědí tedy také kde, kdy, v jakém rozsahu i na jak dlouho přijde příště. Protože jsou dnes již téměř veškeré zdroje centralizovány, je to jen otázka utažení kohoutku s nějakou tou komedií o nepředvídatelné objektivní příčině, terorizmu či selhání jednotlivce...

Aby mohli „odborníci s těmito podklady pracovat“, nesmějí připustit a také nepřipouštějí žádné „vytváření regionálních či obecních záložních zdrojů“, neboť by pak s blackoutem pracovat nemohli...

Samozřejmě, že by „občané ve svém zájmu měli podnikat nějaká protiopatření“, oni však již na chomout s rolničkou a bič zpravidla zvykli a tak pohodlně doufají, že právě na ně budou „odborníci“ hodní...

TSO není záchranný záložní systém pro případ blackoutu, ale systém znemožňující sociální moc „odborníků“. Navíc bez občanů žádný TSO reálně neexistuje. Kdyby dostatečný počet lidí chtěl žít v TSO, tak by v něm už žil. A protože TSO decentralizuje naprosto všechno, žádný blackout by tu nejen nehrozil, ale případný bleckaut v okolních totalitách by byl více než masově transparentní propagací TSO, což by si „odborníci“ určitě nepřáli...

zmp
Spatrakus
29.04.2012, 00:27:47 k blackoutu
Reagovat

Naprosto vážně s touto možností katastrofální krize společnosti zasažené rozsáhlým blackoutem v zimním období počítá řada studií. Ze scénářů a podkladů, které lze číst na netu: Ten případný blackout většího rozsahu, např. v zimní Evropě, vytvoří podmínky pro masové nepokoje. Okamžitě přestane fungovat internet, telefonní sítě, rádio, televize, do pár hodin začne být nedostatek tepla, vody, do pár dnů začne být nedostatek jídla, nebude dostupná pitná voda, vybijí se záložní baterie, pohonné hmoty dojdou, dříve či později začne rabování obchodů aj., peníze budou bezcenné, nebude za ně co koupit, budou brzy chybět základní potřeby pro život. Jak, kde a na čem uvařit jídlo, bude-li vůbec nějaké. Postupně dojde ke kolapsu silových složek států. Na netu jsou celé weby (http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/jak-prezit-ekonomicky-kolaps-uvod) věnované přežití v této době nastupujícího chaosu, které doporučují připravit si na tuto katastrofickou dobu zásoby sušeného jídla, pytle obilí, rýži, konzervy, sůl, cukr, léky, sirky, svíčky, oděvy, papír, nože, pilky, sekery, nářadí na obdělávání půdy, hřebíky, provazy, mít ve svém okolí zdroje pitné vody, studny atp.

Když to člověk čte, tak to přestává být legrace. Během pár hodin se může změnit svět, ve kterém dosud spokojeně žijeme, k nepoznání.

TSO se svou samosprávou, potravinovou a energetickou soběstačnosti obcí, dává lidem možnost, jak předejít blackoutům, chaosům, sociálním nepokojům.
Milan Šupa
26.04.2012, 19:43:10 Čo je vlastne dobro?
Reagovat

 

 

Jednou zo základných vlastností človeka je, že musí neustále niečo chcieť. Človek nie je schopný ani na okamžik zastaviť vlastné chcenie, pretože je k nemu tlačený vyššou silou, ktorá prúdi univerzom. Je to neviditeľná, neutrálna sila, prúdiaca zhora, ktorá núti všetko živé do neustáleho pohybu. Do pohybu telesného, ako i duševného. Táto neutrálna sila pôsobí samozrejme aj na človeka, ktorý z hľadiska duševného, musí pod jej tlakom neustále niečo chcieť.

 

Každý z nás má slobodnú vôľu a preto má vo svojom chcení na výber. Na výber medzi dobrom a zlom. Medzi správnym a nesprávnym. Môžeme teda chcieť buď veci dobré, alebo veci zlé. Iba jedno nemôžeme! Prestať chcieť!

 

S ľudským chcením a s možnosťou slobodnej vôle smerovať svoje chcenie buď dobrým, alebo zlým smerom je však spojená zodpovednosť. Zodpovednosť za všetko, čo sme chceli! Každý druh nášho slobodného chcenia je určitou sejbou a osobná zodpovednosť zaň je zase žatvou presne toho, čo sme chceli.

 

Chcením teda sejeme a prostredníctvom zodpovednosti žneme. Akou je naša sejba, takou bude aj naša žatva. Je to Zákonitosť, ktorá zaručuje Spravodlivosť vo stvorení. Železnú Spravodlivosť, ktorej nemôže uniknúť nikto z ľudí!

 

Ak sa má človeku dobre dariť, ak má zberať iba dobré plody, jeho chcenie musí byť dobré. Jedine vážne chcenie k dobrému môže byť pre každého z nás cestou k mieru, šťastiu, radosti a spokojnosti. K skutočnému mieru, šťastiu radosti a spokojnosti!

 

Čo je však vlastne ono spomínané dobré chcenie? Mnoho ľudí má o ňom skreslené predstavy, pretože neraz si sami o sebe myslia, že chcú dobre a že konajú dobre, ale v skutočnosti tomu tak nie je.

 

Aby nebolo v tejto zásadnej otázke žiadnych pochybností povedzme si, čo je to teda vlastne to dobré chcenie.

 

Ak človek chce dobre iba sebe samému a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak ním poškodzuje iných ľudí a dokonca im spôsobuje bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale číry egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému a svojim najbližším a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak tým poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale opäť iba egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším a svojej firme, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale taktiež iba egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i svojmu národu, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a iné národy a spôsobuje im bolesť, či utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i všetkým národom na zemi, ale toto jeho chcenie ničí prírodu, utláča zvieratá a spôsobuje im utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

 

Jedine ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme, všetkým národom na zemi, všetkým zvieratám i celej prírode, jedine to je človek skutočne dobrého chcenia. Človek, ktorý seje dobro a preto aj dobro zožne!

 

Pozrime sa teraz vôkol seba a zvážme, koľko je asi medzi nami ľudí naozaj dobrého chcenia? Uvážme, že mnohé z toho, čo sme doposiaľ za dobré chcenie považovali sú v skutočnosti iba rôzne skryté formy egoizmu.

 

Potvrdením tohto faktu je náš súčasný život na zemi, v ktorom prostredníctvom účinkov neomylných a spravodlivých Zákonov univerza každodenne žneme to, čo sme zasiali. „Kvalita“ života súčasnej civilizácie je až príliš jasným vysvedčením toho, akí naozaj sme. Táto „kvalita“ života ľudstva je totiž žatvou nášho vlastného egoizmu.

 

Vo svete existuje veľké množstvo v jadre dobrých ľudí, ku ktorým je preto volané: Nasmerujte svoje chcenie dôsledne len a len k dobru! K dobru, ktoré nie je dobrom iba pre vás, ale pre všetkých a všetko okolo vás. Jedine takto budete dobro siať, aby ste napokon dobro aj zožali. Váš život sa potom stane šťastným, radostným a naplneným. Lebo do chodu univerza je jeho Tvorcom votkaný dokonalý Zákon, že iba ten, kto skutočné dobro seje, môže skutočné dobro a šťastie zožať. Nikto iný!

 

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

 

Čo je vlastne dobro?

 

 

Jednou zo základných vlastností človeka je, že musí neustále niečo chcieť. Človek nie je schopný ani na okamžik zastaviť vlastné chcenie, pretože je k nemu tlačený vyššou silou, ktorá prúdi univerzom. Je to neviditeľná, neutrálna sila, prúdiaca zhora, ktorá núti všetko živé do neustáleho pohybu. Do pohybu telesného, ako i duševného. Táto neutrálna sila pôsobí samozrejme aj na človeka, ktorý z hľadiska duševného, musí pod jej tlakom neustále niečo chcieť.

 

Každý z nás má slobodnú vôľu a preto má vo svojom chcení na výber. Na výber medzi dobrom a zlom. Medzi správnym a nesprávnym. Môžeme teda chcieť buď veci dobré, alebo veci zlé. Iba jedno nemôžeme! Prestať chcieť!

 

S ľudským chcením a s možnosťou slobodnej vôle smerovať svoje chcenie buď dobrým, alebo zlým smerom je však spojená zodpovednosť. Zodpovednosť za všetko, čo sme chceli! Každý druh nášho slobodného chcenia je určitou sejbou a osobná zodpovednosť zaň je zase žatvou presne toho, čo sme chceli.

 

Chcením teda sejeme a prostredníctvom zodpovednosti žneme. Akou je naša sejba, takou bude aj naša žatva. Je to Zákonitosť, ktorá zaručuje Spravodlivosť vo stvorení. Železnú Spravodlivosť, ktorej nemôže uniknúť nikto z ľudí!

 

Ak sa má človeku dobre dariť, ak má zberať iba dobré plody, jeho chcenie musí byť dobré. Jedine vážne chcenie k dobrému môže byť pre každého z nás cestou k mieru, šťastiu, radosti a spokojnosti. K skutočnému mieru, šťastiu radosti a spokojnosti!

 

Čo je však vlastne ono spomínané dobré chcenie? Mnoho ľudí má o ňom skreslené predstavy, pretože neraz si sami o sebe myslia, že chcú dobre a že konajú dobre, ale v skutočnosti tomu tak nie je.

 

Aby nebolo v tejto zásadnej otázke žiadnych pochybností povedzme si, čo je to teda vlastne to dobré chcenie.

 

Ak človek chce dobre iba sebe samému a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak ním poškodzuje iných ľudí a dokonca im spôsobuje bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale číry egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému a svojim najbližším a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak tým poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale opäť iba egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším a svojej firme, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale taktiež iba egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i svojmu národu, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a iné národy a spôsobuje im bolesť, či utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

 

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i všetkým národom na zemi, ale toto jeho chcenie ničí prírodu, utláča zvieratá a spôsobuje im utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

 

Jedine ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme, všetkým národom na zemi, všetkým zvieratám i celej prírode, jedine to je človek skutočne dobrého chcenia. Človek, ktorý seje dobro a preto aj dobro zožne!

 

Pozrime sa teraz vôkol seba a zvážme, koľko je asi medzi nami ľudí naozaj dobrého chcenia? Uvážme, že mnohé z toho, čo sme doposiaľ za dobré chcenie považovali sú v skutočnosti iba rôzne skryté formy egoizmu.

 

Potvrdením tohto faktu je náš súčasný život na zemi, v ktorom prostredníctvom účinkov neomylných a spravodlivých Zákonov univerza každodenne žneme to, čo sme zasiali. „Kvalita“ života súčasnej civilizácie je až príliš jasným vysvedčením toho, akí naozaj sme. Táto „kvalita“ života ľudstva je totiž žatvou nášho vlastného egoizmu.

 

Vo svete existuje veľké množstvo v jadre dobrých ľudí, ku ktorým je preto volané: Nasmerujte svoje chcenie dôsledne len a len k dobru! K dobru, ktoré nie je dobrom iba pre vás, ale pre všetkých a všetko okolo vás. Jedine takto budete dobro siať, aby ste napokon dobro aj zožali. Váš život sa potom stane šťastným, radostným a naplneným. Lebo do chodu univerza je jeho Tvorcom votkaný dokonalý Zákon, že iba ten, kto skutočné dobro seje, môže skutočné dobro a šťastie zožať. Nikto iný!

 

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

Příspěvků na stránce <input type="submit" value="Nastavit">

Strana z 24


Spatrakus
26.04.2012, 00:36:45 změna stavu
Reagovat

Je změna stavu zlo, nebo dobro?

Má někdo právo měnit stav?

Měl i Bůh právo, když tvořil svět, měnit svůj původní božsky stav?
ZMP VM
26.04.2012, 09:37:53 RE:
Reagovat


Řekli jsme si již, že relativní stvoření Nebe a Země, je relativně duálním projevem Stvořitele podobně, jako vnější tvar a vnitřní forma hrnce (nikoliv hrnčířská hlína) jsou relativně duálním projevem hrnčíře.

Mluvili jsme také o stvoření Nebe a Země jako o naprosto nepravých relativních opacích zla, zapírajících svého Stvořitele negováním ze dvou opačných stran, to je anulováním jeho přítomnosti z venčí i z nitra (shora i zdola): +NE + -NE = NE – NE = 0.

Pro názornost nazvěme pra-původní stav „pravda“ a pokusme se tento stav nějak změnit:

ANO + pravda = ano pravda = potvrzená pravda = stav se nezměnil, byl jen potvrzen

NE + pravda = nepravda = popřená pravda = změna stavu

Z věci je zřejmé, že změnit stav lze pouze popřením původního stavu negativem (NE), nikoliv potvrzením původního stavu pozitivem (ANO). A protože negace je zlo, je také změna stavu zlem (nepravdivým stavem).

„Zlo na svět musí přijít, ale běda tomu, skrze koho přijde!“

Ten, kdo původní stav stvořením Nebe a Země změnil, je tedy původní stav sám. Protože však stvoření není nekonečné, ale konečné, nebyl jím změněn veškerý původní stav, ale jen příslovečná „kapička“ původního stavu. Tato kapička je ve svém stvoření utiskována a jen za cenu tísně ho může udržovat („...běda tomu, skrze koho přijde!“, nikoliv „běda zlu“)

Otázka, zda má někdo právo měnit stav, je tedy otázkou, zda má někdo právo měnit sám sebe. Změněný stav (Nebe/Země = NE/NE) to právo nemá, neboť tím nepoškozuje sám sebe, ale někoho jiného.

Nuže, původní stav změnou stavu poškozuje jen sám sebe. Než rozhodneme, zda na to má právo, ptejme se po účelu takového sebepoškozování.

Řekli jsme si již, že účelem je tu návrat do původního stavu ve změněné podobě, která příslušné kapce původního stavu umožní zachovat si v obecném původním stavu svou změněnou podobu individuální kapky, jejím potvrzením : ANO pravda (potvrdit = ztělesnit, upevnit, zatvrdit). Potvrzený původní stav je v nepotvrzeném původním stavu jako ryba ve vodě.

K potvrzení (ANO) dochází změnou konfigurace naprosto nepravých opaků zla (NE – NE) na pravé opaky (NE x NE), následkem jejichž interakce dochází k rozprostření světlosti prostoru (světla). Potvrzením kapky původního stavu tedy dochází nejen k trvalému zachování jeho individuality napraveným zlem, ale také k jeho vysvobození z utiskování zlem ve spáře mezi dvěma opačnými zly (NE/NE).

Nuže, má kapka původního stavu právo vylepšit svůj stav, jak vůči moři původního nepotvrzeného stavu, tak i vůči utiskujícímu zlu?

zmp
Spatrakus
22.04.2012, 18:41:43 zlo a dobro
Reagovat

Nevím, jestli se mi to podaří, ale pokusím se shrnout, proč je podstatou člověka zlo:

Byl-li svět stvořen, tak povstal z Boha.

Je Bohem stvořený svět Bůh? Není.

Co je tedy svět? Je obrazem Boha.

Je obraz Boha Bohem? Není.

Jestliže není, je vůbec pravdivý? Není pravdivý. Nepravdivý obraz = nepravda = zlo.

Čím tedy je ve své podstatě stvořený člověk (jako nepravdivý obraz)? Zlem!

 

Je-li projev Boha zlem (nepravdivý), jak potom vysvětlíte, že Bůh viděl, že světlo je dobré?(viz. Bible) Světlo je přece také projevem Boha.
ZMP VM
23.04.2012, 13:54:24 RE:
Reagovat


Shrnutí se Vám podařilo...

Věnujme se tedy jen otázce:

„Je-li projev Boha zlem (nepravdivý), jak to, že Bůh viděl, že světlo je dobré? Světlo je přece také projevem Boha“...

Zde je třeba si uvědomit, že Mojžíš mluví nejdříve o stvoření Nebe a Země a teprve potom o původu světla. Záměrně se tu vyhýbám pojmu „stvoření světla“, neboť pojem „stvoření“ použil Mojžíš jen v souvislosti s původem Nebe a Země:

„Na počátku stvořil Bůh Nebe a Zemi.“

V souvislosti s původem světla Mojžíš praví:

„I řekl Bůh: „Budiž světlo!“ a bylo světlo.“

Jedná se tu tedy na počátku o dva zcela odlišné mechanismy početí, byť oba spadají do tzv. „prvního dne tvoření“. V souvislosti se stvořením Nebe a Země mluví Mojžíš jen o tmě:

„Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma“.

Je to logické, neboť světlo vzniklo až po stvoření Nebe a Země...

Janovo evangelium stvoření Nebe a Země zcela pomíjí a začíná rovnou takto:

„Na počátku bylo Slovo!“

Jaké Slovo to bylo a kdo ho vyslovil?

„I řekl Bůh: „Budiž světlo!“

To Slovo (Logos) tedy logicky vysvětluje stvoření Nebe a Země v podobě „světlosti prostoru“. Tak i lidé po vysvětlení nějaké temné záhady zpravidla zvolají: „Už je mi to jasné!“

 

Podívejme se nyní na oba mechanismy:

Konfigurace stvoření Nebe a Země představuje relativně duální projev Boha Stvořitele, v němž jsou stvořené opaky vedle sebe, takže se sčítají (Nebe + Země). Jako opaky jsou však současně proti sobě, takže se odčítají (Nebe - Země). Vedle sebe i proti sobě jsou naprosto nepravými opaky (pod úhlem 180°), jako dvě relativně opačná zla: +NE - (-NE) = NE + NE = 2NE (Nebe + Země).

Mezi svými relativními projevy je Stvořitel přítomen, jako Mojžíšův „...duch Boží vznášející se nad vodami“. Jeho přítomnost je však jeho relativními projevy absolutně anulovaná (0), je ze dvou stran absolutně negovaná (= Stvořitel je jeho relativním stvořením zapřen).

Ač je však relativní projev přítomnosti Stvořitele ve spáře (/) mezi stvořením Nebe/Země absolutně anulován (0) a následkem toho relativně nepostřehnutelný („Boha nikdy nikdo neviděl!“ Jan), přece existuje! Ač je spára neviditelná, přece je.

Můžeme tedy říci: Ve spárech relativně duálního zla (NE/NE = Nebe/Země) je Stvořitel obojího zla přítomen v absolutně nulové (0) spáře (/). Tuto nulovou spáru (0) zve Mojžíš „počátek“, nebo „duch Boží nad vodami“. Mojžíšovo „na počátky“ tedy znamená: „na obou stranách nulové spáry (0)“.

A protože je stvoření Nebe a Země sférické (jako koule Země uvnitř kulovité oblohy Nebe), je i nulová spára (/) mezi nimi sférická (kulovitá). V průřezu si tuto spáru můžeme představit jako mezikruží s nulovou mírou obsahu, tedy jako kružnici, kterou symbolizuje nula (0).

Nulová spára kružnice (0) je takto nejen počátkem Nebe a Země (NE/NE), ale také počátkem vysvětlujícího Slova Božího (Loga).

Vystrčíme-li mezi sevřenými rty jazyk, můžeme si mezi formou rtů (Nebe) a tvarem jazyka (Země) uvědomit spáru (0), kterou vyslovujeme lidské slovo. Obdobně Bůh vyslovil vysvětlující Slovo spárou počátku (0) Nebe/Země.

Málokdo ví (ve škole se to neučí), že vyslovené slovo uniká z úst současně na dvě relativně opačné strany:

- na vnější straně úst se odstředivě šíří do všech stran ven

- na vnitřní straně úst se dostředivě koncentruje (skrze tzv. eustachovu trubici) ze všech stran dovnitř

Obdobně se paprsky sil (Slova Božího) šíří odstředivě do všech stran na vnější straně kružnice počátku (0) a koncentrují dostředivě ze všech stran na vnitřní straně kružnice počátku (0).

Na obou stranách jsou tedy silové paprsky Slova Božího postaveny pod pravým úhlem (90°) na relativní polohu obvodu kružnice (0) počátku, jako relativní vertikála na relativní horizontálu (srovnej konfiguraci písmena „T“), to je jako relativně pravé opaky. Vedle prvního relativně nepravého duálního projevu Stvořitele, v podobě Nebe + Země nyní dospíváme k poznání druhého, tentokrát pravého relativně duálního projevu Stvořitele, v podobě horizontální kružnice (0) a vertikálního paprsku (!). Tímto druhým relativním projevem je dána vzájemná interakce relativně pravé konfigurace sil Stvořitele:

- absolutně anulovaných sil relativně horizontálního obvodu (0) počátku (Stvořitele)

- relativně vertikálních paprsků sil Slova Božího (Stvořitele):

NE x NE = ANO = potvrzení pravdy (přítomnosti Stvořitele) = zlo x zlo = dobro = světlo:

Mojžíš: „I viděl Bůh, že světlo je dobré!“

zmp
rebel
26.04.2012, 21:41:16 názor
Reagovat

Dobrého je v řádu světa víc, ale to zlé člověk cítí silněji. TGM
milloo
22.04.2012, 16:11:32 Je Bůh zlo?
Reagovat

Mohl bych poprosit ZMP o vyjádření k následujícímu příspěvku, na který jsem narazil na FB? Je odpověď studenta pravdivá? (bez ohledu na to, jestli to byl Einstein, nebo ne)... Děkuji!

 

 


Pan profesor na univerzitě položil svým studentům otázku: "Je všechno, co existuje, stvořené Bohem?"Jeden ze studentů nesměle odpověděl: "Ano, je to stvořené Bohem.""Stvořil Bůh všechno?" - ptal se dál profesor. "Ano pane", odpověděl student.Profesor pak pokračoval: "Jestli Bůh stvořil všechno, znamená to, že Bůh stvořil i zlo, které existuje. A díky tomuto principu, naše činnost určuje nás samotných. Bůh je zlo."Když toto student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený. Najednou zvedl ruku jiný student. "Pane profesore, mohu Vám položit otázku?""Samozřejmě" - odpověděl profesor.Student se postavil a zeptal se: "Existuje chlad?""Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?" odpověděl profesor. Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval."Ve skutečnosti pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je ve skutečnosti chlad pouze nepřítomnost tepla. Člověka a předměty můžeme popsat a určit jejich energii na základě přítomnosti anebo vytvoření tepla, ale nikdy ne na základě přítomnosti, či vytvoření chladu. Chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla." Student pokračoval: "Pane profesore, existuje tma?""Samozřejmě, že existuje" - odpověděl profesor."Znovu nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že není přítomno světlo. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit. Můžeme zkoumat paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla." Následně se mladík zeptal: "Pane, existuje zlo?"Tentokrát profesor nejistě odpověděl: "Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné činy, násilí, všechno toto není nic jiného, než projev zla."Na to student odpověděl: Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad - tedy v nepřítomnosti světla, tepla, lásky."Profesor si sedl.Ten student byl mladý Albert Einstein.


ZMP VM
23.04.2012, 11:41:42 RE:
Reagovat


K „logice“ pana profesora:

Kdo stvořil hrnec? Bůh nebo hrnčíř? Samozřejmě, že hrnčíř a to bez ohledu na to, kdo stvořil hrnčířskou hlínu. Tzn., že Bůh nestvořil všechno, co existuje...

To, co nazýváme tvořením (tvarováním), to je zajisté relativním projevem Stvořitele (Boha či člověka). A tak jako projev hrnčíře (hrnec) není projevujícím se hrnčířem, tak ani projev Boha (stvořený makrokosmos, příroda, přirozenost, člověk) není projevujícím se Bohem. To znamená, že relativní projev neprojevuje svého Tvůrce jako Stvořitele, ale jako něco úplně jiného (jako stvoření). To, co se projevuje (Tvůrce) je tak relativním projevem (stvořením) zapřeno (negováno). Relativní projevy jsou zkrátka nepravdivé, jsou stvořenou nepravdou. A protože zapírání (negace) pravdy (nepravda) je zlo, je veškeré stvoření (vzhledem ke svému Stvořiteli) zlem.

Ač tedy Bůh (stejně jako člověk) nestvořil všechno, zlo nepochybně stvořil...

Zlem je však relativní projev (stvoření vzhledem ke Stvořiteli), nikoliv projevující se Stvořitel. To znamená, že profesorův závěr: „Bůh je zlo“ je evidentně zcela nesmyslný nespravedlivý soud...

Bezejmenný student tedy neztichl pod tíhou profesorových argumentů, ale následkem demagogického oblbování panem profesorem...

 

K „logice“ studenta Einsteina:

„... chlad neexistuje... chlad je ve skutečnosti nepřítomností tepla.

....... tma neexistuje...... tma je ve skutečnosti nepřítomností světla.

........ zlo neexistuje....... zlo je ve skutečnosti nepřítomností dobra.“

Student tu zcela ignoruje relativitu. Stejně dobře by přece mohl říci:

..... teplo neexistuje.... teplo je ve skutečnosti nepřítomností chladu.

... světlo neexistuje... světlo je ve skutečnosti nepřítomností tmy.

... dobro neexistuje... dobro je ve skutečnosti nepřítomností zla.

Žádná cesta přece není jednosměrná. Touž cestou můžeme jít „tam“ i „zpět“:

 

Student tu toho ovšem nedomýšlí víc. Co se na věci mění tím, nazveme-li ji jednou tak a jindy onak? Jaký je rozdíl mezi:

- „teplem“ a „nepřítomností chladu“?

- „chladem“ a „nepřítomností tepla“?

Žaža-vůbec žádný!

Měřit narůstání tepla (oteplování) můžeme od nuly, měřit ubývání teploty (ochlazování) směrem k nule.

Měřit narůstání chladu (ochlazování) lze také od nuly, měřit ubývání chladu (oteplování) směrem k nule.

Stupnice tepla je dána kladnou jednotkou (+1), stupnice chladu zápornou jednotkou (-1).

Student Einstein patrně nikdy neviděl teploměr, tvrdí-li, že „chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit“.

Student: „Slovo chlad si vytvořili lidé, aby mohli popsat to, co cítí v nepřítomnosti tepla."

Námitka: Slovo teplo si vytvořili lidé, aby mohli popsat to, co cítí v nepřítomnosti chladu...

Student Einstein vůbec nedomýšlí, co vlastně říká. Mimo skutečnost, že si ve všem všudy protiřečí, nechápe, že mluví o člověku (o jeho cítění) v tomtéž významu, jako o nule (0) na teploměru. Celsius zvolil za nulu bod mrznutí vody. Stejně dobře však mohl zvolit za nulu rozhraní, mezi lidským pocitem tepla a chladu...

 

Jen částečně obdobně jako s relativními opaky „tepla a chladu“ je tomu se „světlem a tmou“.

Na rozdíl od tepla a chladu je však v případě světla a tmy ve hře více faktorů a více iluzí.

Mezi subjektivní iluze, obdobné iluzím o tepla a chladu, patří tvrzení, že „můžeme zkoumat a měřit světlo, ale ne tmu“, že „tma nemá jednotku míry“ .

Student: „Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla."

Námitka: Světlo je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost tmy...

Navíc je tu ve hře subjektivní Newtonova iluze, že „světlo se dá rozložit“ na barevné spektrum. Ve skutečnosti jsou základní barvy dány různými konfiguracemi světla a tmy a ostatní barvy kombinacemi základních barev (viz nauka o barvách J.W. Goetha a R. Steinera).

Dále je tu ve hře „vědecké“ nerozlišování dvou různých druhů tmy:

- relativní tma daná objektivně odstíněním světla = stín (tma stvořená jako relativní opak světla)

- zdánlivá tma, která není dána objektivně odstíněním světla, ale subjektivním dojmem oka, které nic nevidí = noční temnota v okolí zemského stínu které je přece prosvětleno slunečním světlem a také mezihvězdná temnota, která rovněž není stínem = nikým nestvořené iluze tmy...

 

Téměř zcela jinak, že s teplem a chladem, či světlem a tmou je tomu s dobrem a zlem.

- teplo a chlad jsou vždy relativními opaky

- světlo a tma jsou relativní opaky jen v případě: „světla a stínu“

- dobro a zlo relativními opaky nikdy nejsou

Relativním opakem zla může být jen opačné zlo. Opaky zla jsou pak dvojí:

- nepravé opaky zla (proti-působení proti-sil zla pod úhlem 180°):

zlo – zlo = 0 (NE – NE = 0 = anulování zla = zdánlivé dobro = iluze dobra)

- pravé opaky zla (interakce aktivní a jí překážející síly zla = negace negace pod úhlem 90°):

zlo x zlo = dobro (NE x NE = ANO = potvrzení dobra = skutečné dobro)

 

Z uvedeného je zřejmé, že student Einstein přistupuje ke všem zjevům světa relativních projevů s jednou a toutéž „šablonou tepla a chladu“. Ani své šabloně však vůbec nerozumí. Není tedy divu, že i v případě dobra a zla ze sebe souká zcela infantilní hlouposti: „Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad - tedy v nepřítomnosti světla, tepla, lásky." Bla-bla-bla!

A protože pan profesor i jeho žáci mají stejného jmenovatele „nevědomost“, ne-li „hloupost“, je tu relativní, kdo před kým „sedá na prdel“, zda hloupý žák před hloupým profesorem, nebo hloupý profesor před hloupým žákem...

Ještě se lze ptát: Jaký smysl mají univerzity, kde se učí takové nesmysly?

zmp
Spatrakus
18.04.2012, 12:45:54 dualita
Reagovat

Je neexistence opakem existence? Může být existence či neexistence sama o sobě, sama sebe nebo musí být existence či neexistence něčeho jiného?
ZMP VM
18.04.2012, 15:18:12 RE:
Reagovat


Co nemá relativní opak je buď iluze, nebo absolutno (samo o sobě). Existence sama o sobě je tedy skutečné absolutno, neexistence sama o sobě je iluze absolutna...

Relativní je to, co má opak, co se vztahuje (vztah = relace) ke svému opaku.

Skutečně relativní (nikoliv iluzorně relativní) je to, co má skutečný opak.

Protože neexistence není skutečnost, ale pouhá iluze existence, nemůže být skutečným relativním opakem skutečné existence.

Skutečná existence tedy musí být dána skutečnými relativními opaky. Skutečná existence je relativně duální: vnitřní/vnější, velká/malá, minulá/budoucí atp.

Zkrátka, skutečným opakem existence není neexistence, ale relativně opačná existence...

zmp

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář