Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Filosofie + duchovní věda 2

18. 12. 2013

 

kristina
05.03.2011, 13:21:03
RE: úvaha
Reagovat
Líbí se mi všechny "úvahy" Pavlovo a zároveň odpovědi zmp. Je vidět, jak se Pavel snaží uchopovat antroposofické pravdy a zpm mu v tom vydatně napomáhá. Skvělé...
Pavel
14.02.2011, 19:03:20
negativní karma
Reagovat
Dobrý den.

Rád bych se zeptal na zkutečnosti ohledně příčin nemocí. Chápu správně, že těch obecných příčin je více? Že jednak je to dáno špatnou výchovou, stravou či otravou ze životního prostředí, a jednak je to v rámci karmického restu z nějakého předešlého života?

Znamená to tedy, že pokud by byl teoreticky někdo od mala správně vychováván, správně zdravě živen a žil by ve zdravém životním prostředí, že i tak se onomu nějakému karmickému zdravotnímu restu nevyhne? Nebo to znamená, že pokud si někdo jako karmický rest do života přinesl to, že si musí projít nějakou určitou nemocí, tak že mu prostě osud nedovolí to, aby se narodil do prostředí, kde by se mu dostalo oné správné výchovy, stravy (vědomostí k tomu potřebných), zdravého prostředí apod.?

Znamená to tedy i to, že určitá nemoc by se měla posuzovat dle i toho, zdali je příčinou karmický rest z jiného života (vlivem špatné stravy, výchovy, prostředí...), či je příčinou karmický rest ještě z téhož života (také špatná strava, výchova, prostředí apod.), což vede k nemocem a ony nemoce nevyléčené zas vedou k úrazům, nehodám , špatným činům ( i k zavinění nehod), k válkám apod. v tom či onom životě?

Znamená to tedy, že to jak se nyní hlásá, že určité nemoci jsou třeba přenositelné krví, že ale hlavní je, aby ten dotyčný k tomu měl hlavně předpoklady, aby se u něj ona nemoc projevila? Buď právě díky předpokladům v podobě karmického restu z minulého života, či ze života tohoto, či díky vzájemnému vlivu dle určité nemoci?

To by jednak mohlo v jistých případech znamenat, že někdy ona nějaká (dle tipu) nemoc už zde ve fyzické podobě již je a to v těle nositele, který se takto již s onou nemocí nepozorovaně narodil a tento nositel je jakoby v rámci vnějšího osudu hrozbou pro ty, kteří k jeho nemoci mají předpoklady, k nemoci která se na nositeli třeba ani neprojevuje. A že zas naopak jisté nemoci se objeví samovolně právě vlivem oněch špatných životních návyků atd.

Docela by mne právě proto zajímalo, jaké jsou způsoby příčin nemocí právě např. leukémie či AIDS. Leukémie (viz třeba u dětí) se zdá být jako karmický rest z předešlého života, která se projevila bez vnějšího přispění v témže životě. A u AIDS se zas nabízí, že zde je ještě nutno k nakažení touto nemocí přispět určitým způsobem chování (vlivem špatného myšlení) a k projevení nemoci za přispění určiténo špatného myšlení (vlivem špatné výchovy) v témže životě, že zde nestačí k tomu mít jen předpoklady z nějaké předešlé inkarnace, ale ještě jsou zde potřeba vnitřní a vnější osudové předpoklady v témže životě - viz. špatná výchova,špatné myšlení,špatné chování,díky tomu příležitost nákazy z krve, existence nositele, předpoklady k projevům nemoce...

No prostě v tomto mám ještě nějaký zmatek, jak to vlastně s těmi příčinami nemocí, nehod a špatných činů je - příčiny negativní karmy. A také mám díky tomu ještě nejasnosti, jak lze tedy tuto případnou negativní karmu positivně ovlivňovat.

Možná je to i otázka toho, co člověk může a co nemůže ve svém životě ovlivnit. Správnou svou výchovu asi určitě neovlivní, ta mu je jistě dána karmicky. I to že se už někdo narodí značí, že mu nebude umožněna naprosto správná výchova,strava,atd., protože pokud ano, tak by se nemohl narodit... Že tedy pokud se člověk snaží v dospělosti jíst zdravě, díky tomu či právě proto chovat se správně atpod. tak tím ''jen'' omezí karmické zadlužování, díky čemuž se v něm dříve projeví manas, budhi, atman. Jinými slovy bude rychleji ve vývoji kráčet k blaženosti, do další epochy atd.

Člověk se vlastně ale může sebevíce snažit o své blaho, ale k ničemu mu to nebude, jelikož jeho následná možná inkarnace bude dlouze (pokud ta příležitost nastane) čekat na podmínky, které jsou pro jeho další vývoj potřebné, proto je vlastně i nutné, aby se lidé zajímali a strali nejen o sebe ale i o druhé, že i blaho druhých povede k tomu, aby se naskytly v budoucnu podmínky pro jejich vlastní další možnou inkarnaci. Možná my, nyní zastánci občanské společnosti budeme ti čekající, pokud tyto boje se zly vzdáme. Tedy společně a jen díky tomu i každý pro sebe.

Budu tedy moc rád za případnou reakci, za potvrzení, vyvrácení či větší vyjasnění mi těchto zkutečností.


Pavel
06.12.2010, 16:09:44
stroje - prosím správce webu o přepis původního textu za tento
Reagovat
Dobrý den

Na semináři - Nadělme si svobodu - jsem se snažil, ač neúspěšně, vyjádřit jak vnímám určitý vliv strojů na člověka. Pokusím se to tedy ještě jednou vyjádřit v textu, snad se mi to nyní lépe povede. Snažím se o to, jelikož mi určitý vliv strojů přijde jako dosti zásadní a negativní věc v rámci vývoje lidstva. Ale možná fantazíruju, nevím, jen napíšu co vnímám a snad to nebude úplně mimo.

Tedy, myslím si, že i čím více budou lidé, ač i vědomě,využívat v současnosti hlavně mobily, auta, televize, počítače apod., že tím hůře si budou moci uvědomit i metodiku TSO.

Západní civilizace je obklopená a zahlcená stroji všeho druhu, jejichž podstata je bezduchá, snad krom ducha nápadu či významu, který je kolikrát v podstatě negativní. A díky tomu, že jsme jimi tak zahlceni, tak se i naše společnost stává bezduchá, nelidská, odtažitá, neosobní, lhostejná atd. a to více a více, ač by se měl v rámci vývoje vědomí dít opak. Přijde mi, že stroje, ač nám spousty práce ulehčují, tak nás ale zároveň, mimo jiné jejich nedostatky, brzdí od duchovního vývoje. Využíváme je přespříliš a automaticky. Jejich umělost a tudíž bezduchost jakoby působí a přenáší se na toho kdo jich využívá, asi i díky tomu, že nemohou svou umělou podstatou opětovat působení naší duchovně-duševní složky při jejich užívání námi. Přijde mi, že na jakémkoliv lidském konání se podílí hlavně duchovně-duševní složka člověka, a to vědomě či nevědomě, která ač si toho nejsme přímo vědomi, čeká reakci a tím se vyvíjí. Pokud my, naše duchovně-duševní složka, tak při své činnosti se stroji působí i na ně, tak naše duchovně-duševní síly si myslím začnou brzy pociťovat, že se nám od strojů žádných duchovně-duševních reakcí nedostává a díky tomu myslím naše duchovně-duševní síly začnou při jakémkoliv konání s nimi slábnout, celkově ochabovat atd. či dokonce svůj potenciál začne duše využívat sama proti sobě, viz. různé duševní,psychické problémy. Čím více přirozené, živé, divoké prostředí, tím větší potenciál sil pro naší mysl a její vývoj. I ruční práce, v rozumné míře, jsou pro naší mysl a tělo prospěšné.

Napadají mě určitá negativa, stručně , že např. mobily zprostředkovávají téměř bezduchou neosobní komunikaci, je přenášen jen hlas či dokonce jen text (i dopis, e-mail, facebook atd.), chybí například přirozený výraz člověka v závislosti na energetickém rozpoložení v prostředí dialogu, což naplno probíhá jen při bezprostředním kontaktu komunikujících lidí a díky tomu i absence od tohoto všeho se dále přirozeně se rozvíjející se komunikace, samozřejmě toto ani videohovory neřeší. Možná je tato forma komunikace vhodná jen pro informování, ale ne pro osobní rozvoj vztahů atd.

Auta třeba degradují prostor a pohyb, pohyb který je tak zásadní pro život jako takový, pohyb nám tříbí myšlenky, pohyb obecně je cesta vpřed, ale nyní za nás tento pohyb vykonávají auta,letadla,vlaky atd. Nemyslím tyto dopravní prostředky úplně vyřadit ze života, ale využívat jich opravdu věcně, nezapomenout na chůzi, která je pro člověka blahodárná.

Televize nám třeba bere vlastní schopnosti k představivosti. Dává nám sice přehled, někdy správné znalosti atd., ale zároveň nám gumuje tvůrčí mysl, straší nás, nabádá k násilí, atd., často i lidé žijí seriálovými příběhy a nežijí životem svým.

Počítače nám bez vlastní námahy vše zprostředkují, vyhodnotí, regulují, navrhnou, sestrojí, vypěstují atd. Nemluvě o často zvráceném obsahu a o závislosti na počítačových hrách.

Chtělo by to asi hlavně tyto stroje i stroje obecně využívat opravdu smysluplně, býti si vědomi všech důsledků, kterých se nám od nich při tom či onom využití dostává. Oficiálně tyto důsledky zveřejňovat.

Myslím, že tato zkutečnost, pokud je pravdivá, také velmi brání duševnímu dozrávání lidstva a jistý stupeň duševní zralosti je myslím zásadní požadavek i pro to, aby si kdo byl vědom uvědomit rozsah a hloubku metodiky TSO, jelikož podstata metodiky TSO je pravým opakem nynější bezduché společnosti.

Žijeme v bezduché, materiální, konzumní společnosti plné strojů, duševně nevyzrálých egoistů atd. kde panují zájmy jen určitých skupin či jedinců, zpravidla právě těch egoistů, kteří si díky této své vlastnosti 'probili' k moci, k moci, která je právě k dosažení jejich dalších egoistických cílů potřebná. A tuto svou moc se snaží všelijak posilovat a zároveň se snaží zamezovat pronikání duchovně-duševních názorů do fungování společnosti, jelikož tyto názory jsou v podstatě objektivně pravdivé, jelikož se na jejich uvědomění nepodílí ego. A to se jim právě nehodí, vlastně jejich 'Já' je pro tyto názory ještě hluché a vnímají to tedy jen jako útok na jejich moc a ego, nic hlubšího v tom bohužel nevidí. Bohužel tím už ale nadměrně brzdí i druhé.

Až lidé duševně více dozrají, tak ony kosmické zákony sami uvidí, ty zde se rodící, i díky vám, v podobě TSO. Už aby to bylo, ale bezduchost strojů a jejich vliv na nás to také myslím brzdí. Myslím, že tato bezduchá strojní společnost právě začíná mít i značně devastující vliv na naše 'Já', viz. nejrůznější psychické a duševní poruchy apod. Nevyužité duševní síly působí do sebe a ne ven, tam kde na ně čeká naplnění. Naše 'Já' potřebuje vnímat trojčlenně, dle i naší trojčlenné podstaty v konání, potřebujeme ohleduplně spravedlivé prostředí pro svůj zdravý vývoj, jsem o tom i v tomto ohledu přesvědčen, bohužel právě i často ony psychické, duševní problémy ohromného počtu lidí jsou toho jasným důkazem - deprese, úzkosti, stres, strachy, fobie atd.atd. Minimálně i tito lidé jsou již myslím nevědomí adepti pro TSO, troufám to říci.

Tato společnost již ničí naší duši, ničí to nejdůležitější co v nás je a hlavně zmíněné stroje tomuto stavu myslím bohužel také velmi napomáhají. Stávají se z nás nemocné 'stroje', naše duše sama sebe ničí a zničí, pokud si nevytvoříme vhodné prostředí pro vývoj - TSO - ,kde se bude moci duše vyvíjet, kde vše bude spět k vědomému žití, kde i bude větší šance se přesvědčit, zda-li je negativní vliv strojů opravdu takový a poté to případně zohlednit.

Ač jsem se vyjádřil asi dost negativně, stejně si myslím, že nakonec vše dobře dopadne, ale chce to konat a vy konáte, teď už jen, ať nás je více.

Pokud máte na to jiný či přesnější názor, tak budu za něj rád. Případně je to jen určeno k zamyšlení.

ZMP VM
07.12.2010, 15:08:53
RE: odpověď Pavlovi (stroje):
Reagovat

V pravěku a starověku se člověk vyvíjel v čase, o němž neměl jiný pojem, než evidenci střídání dne a noci, ročních období, období sucha a dešťů, či záplav na Nilu atp. Pak přišel středověk a s ním něco dosud nevídaného. Orloj!

Co je to orloj? Je to v podstatě mystérium vtěsnané do hodin, jež v sobě spojují osvětlení duálního řádu archaického stvoření Nebe a Země (horního a dolního, vnějšího a vnitřního), řádu starořeckého Chrona (Krona, Saturna). Z archaického Nebe je do hodin snesen aritmetický řád ciferníku uzavřený do bludného kruhu (lůna cifer), jenž je obrazem animální přirozenosti (nestrojenosti) makrokosmu, obrazem dvanácti souhvězdí Zvířetníku. Z archaické Země je do hodin vynesen mechanismus (geometrický řád ozubeného soukolí), jež představuje vše, co lze v protikladu k přirozenému pokládat za umělé, za strojené, za stroj. V hodinách se to umělé nestaví proti přirozenému, ale obojí ruku v ruce spolupracuje na vyjádření něčeho třetího, co tu nelze vidět, ale pouze logicky pochopit jako „Ducha času“, pojímatelného jen ryze prostorovými prostředky, jakoby projeveného v tělese hodin (ciferníku a stroje), jež jsou jeho projevem, On jím však není.

Lůno cifer snesl do hodin anděl zvaný Lucifer (ďábel, bůh, go), stroj do hodin vynesl anděl zvaný Ahriman (satan, čert, ego). Uvažuje-li člověk o principu hodin nestranně, uvažuje logicky jako Duch času (Logos). Uvažuje-li jednostranně (stranicky, tendenčně), uvažuje jako ďábel (idealisticky) nebo jako satan (materialisticky), popřípadě „lítá od čerta k ďáblu“.

Uvažuje-li člověk nestranně, pak je duševně vyrovnaný (rovnováha mechanismu vah), uvažuje-li jednostranně, pak je duševně nevyrovnaný (nerovnováha vah). Duševní nevyrovnanost bývá pokládána za duševní či duchovní chorobu. Protože je však nevyrovnanost dána nerovnováhou vah (tělesem, tělem), je zřejmé, že tu nejde o nemoc duše, či ducha, ale o nemoc těla. Duše a duch nemohou nikdy onemocnět! Mohou však vyvolat onemocnění (nerovnováhu) nebo uzdravení (rovnováhu) těla. Zdravým tělem může duše a duch vládnout snadněji než tělem nemocným, jako by jim nemocné tělo odporovalo, nebo nemělo dostatek sil k jejich projevování. Nemocné (až mrtvé) tělo se jeví navenek více či méně bezduché.

Nejde tedy o potírání či protěžování přirozeného či umělého, ale o dosažení takového souladu jednoho s druhým, aby obojím vládla duše a duch, aby účelem obojího byla oduševnělost a duchaplnost...

A jako byl do orloje snesen ciferník a vynesen stroj, aby v hodinách realizoval Ducha času, tak má být do sociálního organismu snesena horní trojnost a vynesena dolní trojnost, aby v TSO realizovaly svobodu, rovnost a lásku (bratrství), neboť nic z toho samo o sobě, či v nadřazenosti ostatním, není možné. Jen v TSO se může plně realizovat trojjediný Duch času, v prostorovém těle každého jednotlivého plnoprávného občana TSO.

Ciferník (bludný kruh) je v TSO přeuspořádán v „lemniskátu“ (ležatou osmičku) a stroj (soukolí) ve dvojí „troj“ (trojnost), tj. ve dva mechanismy vah (vnější a vnitřní uvažování), v principu ve dvojici trianglů (tří andělů), v podobě trojúhelníkových smyček lemniskáty), spojenými vrcholy tak, aby bylo možné oba mechanismy vah ovládat z jediného (spojeného) těžiště (smyčky lemniskáty), aby zde mohlo být obojí uvažování (horní a dolní = vnějšími vahami/vnitřním rozumem) v souladu (viz logo TSO)...

zmp

Pavel
11.12.2010, 13:11:37
stroje
Reagovat
Děkuju za reakci, opět velmi moudrá. Ano, ale bohužel těch oduševnělých a duchaplných strojů moc neexistuje, asi díky tomu, že se nyní na jejich tvorbě podílí lidský egoismus, že jsou tvořeny za pomoci nedovyvinuté duše vědomé, která má omezené, či úplně zamezené možnosti, aby tvořila takovéto oduševnělé a duchaplné stroje. Že tento způsob nazírání je pro naše nynější vědomí ještě těžce přístupné, možná, že návrhy strojů N.Tesly už nesly známky či byly snahou o takovýto způsob tvorby strojů. Proto se i nabízí možnost, že stroje které byly vytvořeny dle určité fáze vědomí, v rámci jejího vývoje, že jsou i ony také vlastně takovým jejím obrazem, že jsou i stroje takovým hmotným naplněním žádostí vědomí,takový vnější projev potřeb a naplnění, kterých si díky nim duše přeje dosáhnout pro její další vývoj. Zde mne ale vadí ten neměnící se vliv strojů zpět na člověka, že ty stroje v sobě stále nesou téntýž způsob nazírání na potřeby duše, ačkoliv se už třeba ty potřeby dávno změnily. Díky vaší reakci, jsem si uvědomil, že hlavně v tomto ohledu jsem myslel, aby nás právě i stroje ve vývoji nadměrně nebrzdily. Asi by chtělo brát celospolečensky v úvahu vývoj vědomí a jednou za čas přehodnotit jak způsob fungování společnosti, tak i vědní obory a i význam a vliv strojů atd. Možná se to i děje, na vašich stránkách tedy určitě, což je super!

ZMP VM
12.12.2010, 11:27:39
RE: Otázka Pavlovi (stroje):
Reagovat

Pro stroje, stejně jako pro všechno ostatní platí rčení: „Účel světí prostředky!“ Je-li účel dobrý, jsou i prostředky k jeho dosažení dobré. Je-li účel zlý, jsou prostředky zlé. Tak lze použít nůž např. za účelem vyřezání sošky světce, nakrájení zelí nebo zavraždění bližního. Je, či není nůž oduševnělý a duchaplný? Takový může být jen účel jeho použití...

Po vývoji duše cítivé a rozumové dospěl vývoj lidstva k duši vědomé, jejíž egoismus se hned na jejím pražském (husitském) počátku projevil velmi vychytrale (vzdoro-inteligentně). Celý ostatní křesťanský svět, vězící ještě v duši rozumové, se tehdy spiknul, aby tuto vědomou vychytralost v jejím pražském zárodku potlačil. Tehdy se Praha stala negativním středem křesťanského světa, který ji sice potlačil, ale také se od ní nakazil a přešel do vývoje duše vědomé.

Vědecko-technický pokrok duše vědomé postupně odnímá práci lidem a předává ji strojům. Užitek z práce strojů má vždy jen majitel stroje, ať už stroj sám obsluhuje či k tomu využívá práci jiných. Zpětnému vlivu stroje je však vystavena obsluha stroje, která se stává jaksi součástí stroje a skrze kterou se lidský život stává stále víc a víc mechanický. Člověk natolik splynul se strojem, že ztratil kontakt s přírodou (přirozeností). To, co bývalo přirozenou lidskou kulturou, to je dnes kulturou strojovou. Učenost, umění, životní potřeby, sociální soužití atd., to vše vykazuje stále víc a víc povahu strojů...

Nuže, jaký je pravý účel vývoje duše vědomé, jejíž neustále stupňovaný egoismus učinil ze Země ráj pro hrstku „zmechanizovaných pijavic“ a peklo pro ostatní „zmechanizované lidstvo“?

zmp

Pavel
12.12.2010, 18:41:43
stroje + odpověď panu ZMP
Reagovat
Ano, ale bohužel si často lidé ani nezamýšlí nad tím účelem použití. Kolikrát sám autor onoho stroje vnutí reklamou atd. jiným ten účel, který on sám možná považuje za správný, ač v tom spíše vidí peníze. Či dokonce negativa vědomě zatajuje. Případně i zprvu často ani není zřejmé, že to bude mít i negativní dopady, díky omezenému rozhledu vyvijící se duše vědomé, která to vytvořila viz. subjektivně zmíněná negativa aut, mobilů, pc, tv...ač se sebevíce mohou použít pro dobrou věc. I pro lékaře v sanitce, který v ní bude používat mobil, pc pro dobrou věc, si myslím, že ty stroje na něj budou mít negativní vliv. Hlavně jsem měl namysli, tyto negativní vlivy odhalovat a zveřejňovat, pro blaho a vývoj, ti vnímavější tak dopomohou druhým k uvědomění. Pak už je na každém jak s těmi informacemi naloží, ale hlavní je vědět co je špatně, případně znát různé úhly pohledů, to v mysli každého podnítí nové, pravdě více se blížící myšlenky atd. I lidé často právě již tyto stroje využívají už automaticky a ve shonu této společnosti ani nemají čas a kolikrát ani možnost se nad tím nějak hlouběji zamyslet, či se nějak pracně dopracovat k nějakým pravdivým informacím o této problematice, jelikož tyto informace jsou často tak nepřístupné, právě díky tomu, jak se ti mocní a ti co z toho těží jak se i snaží tyto informace skrýt atd., nemluvě ještě o uměle vytvářené poptávce atd. Což vede k tomu, co jste vyjádřil v posledním odstavci na konci.

S ohledem i na to co jsem nyní zmínil, si myslím, že účelem vývoje duše vědomé je, abychom si uvědomili, i právě díky těm všem negativním dopadům, které budeme, musíme zveřejňovat!, ač nám v tom ty pijavice budou bránit, že toto je cesta do pekel (či peklo samo) . Toto uvědomění si toho kam to tímto způsobem spěje podnítí k pochybnostem nad tím, zda-li dosavadní přístup vnímání sebe, okolí, reality obecně atd. je správný a započne se k nutnému přehodnocování (snad i u pijavic), což povede k tomu, že si lidé začnou pomalu uvědomovat ,že asi neví vše a začnou k životu a realitě přistupovat obezřetněji. Morálka (diktovaná) začne býti nahrazována mravností (z nitra). Jejich vědomí se začne ''otevírat'' a započne přechod z duše vědomé do nadvlády manas - duchovní člověk - který si začne uvědomovat, právě to, co to je vlastně ten egoismus, do jakých jeho myšlenek, pocitů, konání, žádostí,chtění atd. se ten egoismus vkrádal a jakým způsobem ho ovlivňoval, díky tomu si začne uvědomovat i to co vše bylo tímto způsobem nazírání ve společnosti nakaženo a začne to chtít napravit a přizpůsobit tomu, jak vnímá nyní a časem zjistí, že vlastně vnímá a koná trojčlenně a proto bude chtít žít tam, v takovém prostředí, kde tyto ohledy panují, tedy v TSO, kde se bude moci dále vyvíjet.

Jsem si vědom,že vyvíjející se duše vědomá i zapříčiňuje určitý vliv na vývoj 'životního ducha v nás'- budhi, který má zas vliv na tom, aby se nám dostalo vůbec vnitřních sil toto vše nejen si uvědomit (manas) ale i přetvořit, právě díky sil (budhi)...Přiznávám, že přesné vlivy, při určitých fázích vývoje, určitého článku lidské bytosti a jeho vliv na článek jiný, ještě nejsem schopen přesně domyslet, to bych se do toho asi musel více ponořit, zda-li bych to vůbec zahlédl. Napsal jsem tedy jen to co mne nyní napadlo.

Pro mne je to ještě dosti náročné to vystihnout, nikdy jsem nad tím takto nepřemýšlel, až díky vaší otázce. Tak snad jsem to, ač stručně, vyjádřil dost objektivně, snažil jsem se...

Doufám tedy, že to není daleko od pravdy, jen píšu co vnímám...

ZMP VM
13.12.2010, 17:16:46
RE: Odpověď Pavlovi (stroje):
Reagovat

Mám za to, že se snažíte říci následující:

R. Steier (Technika - vynálezy z duchovního hlediska): „Veškeré technické vynálezy jsou zásahem člověka do přírody. Není však zásah jako zásah. Např. proces spalování určité látky je přirozený, neboť vyžaduje určitou míru času (obsahuje čas). Naproti tomu exploze (výbuch) není přirozeným procesem, ale silou řítící se do prostoru rázem (neobsahuje čas). Takové porušování přírodních procesů poskytuje příležitost "démonickým vlivům". Ke vzniku stroje je zapotřebí spojovat určité substance. Využívá-li stroj exploze (aj. porušování přírodních procesů), spojuje se s ním "démonický služebník". Tak žijeme s démonickými bytostmi a pronikáme se jimi. Nejde jen o skřípání a drnčení strojů, ale o to, co je v tom pro naši duši ničivého. Při stálé práci u stroje si sjednáváme vnitřní prázdnotu. Jednotlivec se stává částí stroje a ztrácí povědomí, že každý člověk je samostatnou bytostí, s právem (ba povinností) duchovního vývoje. Následkem toho se stále více vytrácí sebeúcta i úcta k druhým, láska k bližním vůbec. Také rozhlas a podobné vysílače (sdělovací prostředky vůbec) je stroj, usilující vnutit lidem určité mínění a ovlivňovat utváření jejich vůle. Zkrátka, ve vší technice jsou nebezpečné vlivy, přemáhající lidské vědomí a omezující vnitřně lidskou svobodu. K získání těchto sil se lidstvo obrátilo na „pod-přírodu“ a naše „já“ je jejími silami tísněno. Proto je nutné aby člověk našel duchovní poznání, jež ho povznese do „nad-přírody“, a to tak vysoko, jak hluboko klesl pod přírodu, svou pod-přírodní technickou činností. Člověk má svědomitě uvažovat o tom, co slouží lidstvu k dobru. Věci, vynálezy, stroje a přístroje, jež lidstvo ničí, předměty, které by mohly uvést lidstvo do zkázy a záhuby, takové věci vyrábět nemáme...“

R. Steiner (Anthroposofické směrnice): „Doba potřebuje poznání, jež přesahuje přírodu, protože se musí vnitřně vypořádat s nebezpečně působícím životním obsahem, jenž klesl pod přírodu. Zde přirozeně není řeč o tom, že bychom se měli vrátit k dřívějším kulturním poměrům, ale o tom, aby člověk hledal a našel cestu, jak nové kulturní poměry uvést do správného vztahu k sobě a ke kosmu...“

R. Steiner (k otázce dobra a zla, v různých přednáškách): „Dobro v člověku sílí překonáváním brzdících sil zla. Svobody lze dosáhnout jen tím, že člověk má možnost volby mezi dobrem a zlem. V každém zlu je obsaženo dobro. Zlo je původně dobro, které, místo aby pokračovalo, uchovalo si svoji původní podobu v pozdějším údobí. Střetávání mezi starým a novým je boj mezi dobrem a zlem. Vyrovnáním obou dosáhne se cíle světa, zejména cíle země. Evoluce světa potřebuje zlo (bytosti, jichž takřka posláním je zlo), protože dobré bytosti samé by neměly sílu k utváření světa. Všechno zlo vzniká tím, že se původní dobro používá nesprávně. Zlo je nutno odvozovat z "dobrých" bytostí, které svou rezignací (zřeknutím se pokračujícího vývoje) způsobily takové poměry, že jiné bytosti mohou přinášet zlo. Zlo muselo přijít, aby mohlo být dosaženo svobody. Proto je nutno činit si pojmy o dobru a zlu, protože samotný pud k dobru si do příštího pozemského života neuchováme. Také se oslabí již u našich fyzických potomků...“

Nic nedbejte na to, že se o těchto věcech ještě neumíte vyjadřovat tak dokonale, jako R. Steiner. To nejdůležitější je, vyjadřovat vše, co jsme poznali, nebo se alespoň domníváme znát, svými vlastními slovy. Naše slova budou tím jasnější, čím jasnější je naše představa o věci, o níž mluvíme. Představa je jako Matka Boží. Slovo je jako v jejím lůně počatý božský Syn (Logos):

R. Steiner: „...teprve až se vynoří představa (o něčem), vynoří se i slovo...“

Proto nevěřte lidem, kteří se odvolávají na své učitele (popř. na jiné autority), na odbornou literaturu (popř. na jinou beletrii), či na cokoliv jiného. Oni svá slova čerpají z paměti (proto tak zhusta používají tzv. „cizích slov“, rádoby „odborných výrazů“). Jejich slova nepopisují představu, neboť žádnou o věci, o níž mluví, nemají. Nevěřte ani sdělením skutečných badatelů, myslitelů, jasnozřivců či jasnovidců, pokud své objevy neumějí vyjádřit logicky, těmi nejobyčejnějšími slovy.

R. Steiner (Berlín 17.10. 1910): „I kdyby jasnovidec ve spirituálnu sebevíce vybádal a viděl, je jeho vidění pro něj i pro jiné zcela bezcenné, nesnese-li je do sféry obyčejného poznání a nevloží do takových pojmů a představ, jimiž lze věc pochopit přirozeným smyslem pro pravdu a zdravou logikou. Dokonce i sám jasnovidec musí věc nejdříve takto pochopit, má-li mít pro něj nějakou hodnotu. Hodnota začíná tam, kde začíná logické přezkoušení. Kolik zůstane člověku, který zde pěstováním spirituálního života obdržel sdělení o duchovém světě, kolik mu zůstane z toho, co takto nahlédl, co si takto osvojil? Zůstane mu právě tolik, nakolik čemu rozuměl, co pochopil, co převedl do obyčejného vědomí celého lidstva.“

Tím nejdůležitějším a dosud nejzáhadnějším předmětem poznání, nejsou nedozírné dálky mezihvězdné temnoty, či hlubiny Země, ale ty nejvšednější věci, od nichž je naše pozornost tím ostatním jen odváděna.

R. Steiner (Svědomí a úžas, jako poukaz na duchovní zření v minulosti a budoucnosti): „Zpravidla jen takové věci, které nemůžeme navázat na to, co jsme už zažili, v nás vyvolávají úžas... Dostaví-li se však úžas i nad věcmi docela všedními, na něž jsme si jaksi zvykli, tu teprve začíná pravá filozofie a pravdivé poznání.“

zmp

Pavel
13.12.2010, 21:37:48
odpověď panu ZMP
Reagovat
Mockrát Vám děkuju za Vaše slova, rady i za slova R. Steinera, v mnoha ohledech byla četba těchto slov pro mne velkým zážitkem – na sekundu to byla úleva a radost, že v tom nejsem sám. Náhle to ale přehlušil velký smutek, že v tom jsme všichni...ale jsou tu naděje, právě v tom uvědomění si těch souvislostí, významů a zkutečností.

Odkazy Rudolfa Steinera jsou velkou nadějí pro budoucnost lidstva...

Ještě bych doplnil – jen píšu co vnímám a to i díky duchovní vědě Rudolfa Steinera, i ta mě naučila číst...a textem je život...





Pavel
13.12.2010, 23:04:12
oprava
Reagovat
Vlastně stále se učím číst...

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář