Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Filosofie + duchovní věda 21

19. 12. 2013

rebel
03.05.2013, 23:21:09 úniky informací?
Reagovat

V některých článcích o tzv. konspiračních teoriích vnímám to, jak jsou občané doslova hecovaní k tomu, aby si uvědomili, že zde někdo v pozadí tahá za nitky a ovládá jejich životy. Např. zveřejnění diskuse ohledně údajných úniků informací o lóžích, které mají prý v čr a Praze dělat nějaké černé mše atp. Myslím si, že velmi rychle by takový únik informací byl odhalen a zstaven. Opak je pravdou. Tento únik se ještě zvětšuje a je více konkrétnější atp. To přece není normální.

I ty údajné úniky informací ze setkání elitářské skupiny Bilderberg, údajné úniky z osobní korespondence z klanu Rothschildů atd atd. Nevěřím na úniky a nejmenované zdroje. Spíše se mi zdá, že tu někdo provokuje a hecuje lidi. Proč? Chce je naštvat? Proč? Byl by přeci sám proti sobě. Lépe je ovládat tupé stádo než držet na uzdě nadupané a rozzuřené býky. Zdá se mi to? Nebo jak si to mám vysvětlit? Kdo tady co sleduje tím, že lidem tluče do hlavy takové provokace, tzv. úniky tajných a supertajných informací?
ZMP VM
04.05.2013, 10:26:52 RE:
Reagovat


Například o černých mších se dozvídáme z webových stránek nějaké Bostlové. Kdyby jí tyto informace neposílali (internetovou poštou) samotní pořadatelé černých mší, patrně by neměla o čem psát. Její citace této pošty dělá dojem, že jí uvedené informace poskytují v podobě vyhrožování nebo vysmívání. Nejde tedy o únik informací, ale o zinscenované zpravodajství.

Proč to dělají?

V naší diskusi jsme si již řekli, že satanisté (černá magie) usilují o to, aby si lidé své konečné zotročení zvolili sami zcela dobrovolně, demokratickou volbou. Jde tedy o to, aby se pod tlakem „úniků informací“ lidstvo zhrozilo toho, co všechno mu hrozí a požádalo (zvolilo si) o sjednání nápravy toho (NWO), kdo jim ji „věrohodně“ slíbí.

Podobně tři „přátelé“ hustili ze všech stran do biblického Joba, aby uznal, že si své „smetiště“ svými hříchy vysloužil sám, aby se tedy pokáním zcela pokořil a oddal „Bohu“, který ho za jeho údajné hříchy „potrestal“. Jenže ten, kdo Joba „potrestal“, kdo ho řadou neštěstí vmanipuloval na smetiště, nebyl Bůh, ale satan. Job se tedy, dle návodu svých „přátel“, měl kát a oddat Satanovi. Spravedlivý a bohabojný Job však svou „vinu“ neuznal, ale naopak obhájil svou nevinu. Za to byl Bohem ze satanových spárů vytržen a veškeré škody, které utrpěl, mu byly desateronásobně nahrazeny...

zmp
rebel
29.04.2013, 23:22:40 Kristus a křesťanství pro dnešní dobu
Reagovat

Opakovaně se mi objevuje myšlenka, že to, co se běžně presentuje jako křesťanství nemá se skutečným křesťanstvím nic až pranic společného, kromě snad jediného slova: Kristus. Vše nad to je - resp. já to tak chápu - výsměch a shazování křesťanství a snaha o jeho společenské znemožnění a vyloučení někam na okraj resp. za okraj, tedy o jeho pád někam hluboko do propasti.

Vůbec se nezodpovídají otázky na to, co je podstatné, resp. se nám dostává takových dětinských a pohádkově, skřítkově, princeznovsko bájeslovných odpovědí, že to odrazuje a to nejen dospělé lidi, ale i školou povinné děti.

Mám otázku: Jak si představit Krista a jak na úrovni doby pochopit jeho poslání? A vlastně jako úplný začátek: Byl – existoval vůbec Kristus? Je důkaz jeho existence? Nebo nám zbývá jen víra? Já říkám JEN víra, ale někdo říká, že víra je dar a je to výdobytek vývoje? Potom, jak já nedokonalý a tedy bez víry mohu ke Kristu? Ale řekl prý: nechejte maličkým přijíti ke mně, buďte jako děti atp.
ZMP VM
30.04.2013, 11:33:33 RE:
Reagovat


Svět v němž žijeme je relativní (vztahový) a tedy duální (vnitřní+vnější, minulé+budoucí atp.). Proto je i cesta ke Kristu dvojí, vnitřní a vnější.

Vnější cesta je kultovní, náboženská, či jak to kdo chce nazvat. Je to cesta učedníků, nesvobodná a autoritativní.

Vnitřní cesta je vědecká (badatelská a myslitelská), přičemž jde o to, aby věda byla všestranná (přírodní+duchovní) nikoliv jednostranně tendenční. Je to cesta tovaryšská (vandrovnická), cesta svobodná.

Na vnější cestě nás provází Mistr, kterého na konci vnější cesty poznáváme v jiné osobě, jako poutníci na cestě do Emauz. Na konci vnitřní cesty poznáváme Mistra sami v sobě.

Lze říci, že vnější i vnitřní cestou kráčíme jaksi střídavě současně, jako přes pohádkové „hory (vnější cesta) a doly (vnitřní cesta)“. Za každým krokem na vnější cestě následuje krok na vnitřní cestě. Tato klikatá cesta je však velmi dlouhá.

Z obou cest ovšem můžeme být svedeni pokušením:

Na vnitřní cestě je pokušením nedočkavá touha učedníka, stát se urychleně Mistrem. Odtud falešní mistři (pyšní nedouci).

Na vnější cestě je pokušením zkrátit si cestu následováním falešných mistrů, od nichž můžeme za pár let získat „mistrovská osvědčení“ (diplomy, postavení, koryto atp.).

Jedním z následků svedení obojím pokušením je pak to, na co si stěžujete...

Nyní k Vaším otázkám:

- Krista si představte jako pravého Mistra a to nejvyššího z pravých Mistrů.

- kdyby nebylo Krista nebylo by ani nás jeho učedníků, ba ani falešných mistrů

- my jsme objektivním důkazem existence Krista, přičemž sami v sobě dospíváme k definitivnímu subjektivnímu důkazu, na konci jeho pravé vnitřní cesty

- víry je třeba učedníkům na vnější cestě, neboť od Mistra kterému nevěříme se nic nenaučíme

- víra není dar (nelze ji získat darem), ale je jediným nástrojem, jímž lze přijímat moudrost Mistrů. Víra je jako nastavené dlaně, do nichž nabíráme vodu (srovnej rčení, nabrat rozum do čepice). Darem jsme obdrželi dvě dlaně. Spojit „do čepice“ je však musíme sami.

- všichni učedníci i tovaryšové jsou nedokonalí. Jejich víra pravým Mistrům je však může přivést ke Kristu. Jejich víra falešným mistrům je však vede do zkázy.

- Kristova slova „nebraňte maličkým přijít ke mně“ jsou hrozbou falešným mistrům („běda vám zákoníci a farizeové!“)...

zmp
rebel
01.05.2013, 00:39:54 nalezení Krista
Reagovat

Dobře, představuji si Krista jako pravého Mistra....dobře, my jsme objektivním důkazem Krista....atd.atd.

slova slova...Kristus je láska, Kristus je náš cíl....atd atd.

Vše beru, souhlas...ale toto už vím, jenže jsem se neposunul ani o píď.

 

To vědí všichni, že je král králů, že je pánem karmy a určitě je spousta dalších charakteristik Krista, a pravdivých...ale k čemu mi to je?

Jen se podívejte kolem, kam to dovedlo lidstvo s pochopením a nalezením Krista. Je takové učení na něco? Učení za to nemůže, ale lidé. Všichni vědí o Kristu, že je láska a jak to vypadá. Ale já nechci vědět, že Kristus je láska, chci vědět víc, a to na úrovni doby.

Nestačí mi, aby mi pan farář v kostele vykládal, že se mám modlit zdrávas. Nač mi to je? Já chci vědět a poznávat, ale kázání v kostele ani dogmata církve mi nic nedávají, necítím to, nechápu mši, proměňování vody ve víno, nesedí mi to. Je chyba ve mně, nebo ve způsobu učení církve?

Co je Kristus, snad muž, jaký muž, kde je, jak mluví, co říká, co mi měl sdělit a co nechápu? Jak lidem pomáhá, kde najdu jeho učení? Nechápu Bibli, vše samá podobenství, nebo mudrování o tom, jací máme být.

Jak najdu Krista?

 


ZMP VM
01.05.2013, 11:16:03 RE:
Reagovat


Pouhé vnímání slov (vyslechnutí, přečtení atp.) není věděním a nemůže nás posunout ani o píď, pokud nevyvineme své vlastní úsilí k jejich pochopení (uchopení, přivlastnění), pokud se z cizích slov, nestanou naše vlastní slova, vyvěrající z nás samých. Právě k tomu je zapotřebí vedle vnější cesty také vnitřní cesta.

Například slova „Kristus je láska“ nepředstavují naše vědění, ale cizí vědění, které je pro nás pouhou informací. K čemu je nám informace, že Kristus je láska, nevíme-li, co je to vlastně láska. Právě ve směru hledání odpovědi „co je to láska?“ má vykročit naše vnitřní cesta. Najdeme-li odpověď na lásku, najdeme odpověď také na Krista.“ Klást otázky stále dokola jen na Krista nikam nevede, nikam nás neposune.

Z téhož důvodu není pravdou, že „všichni vědí, že je král králů“. Všichni to papouškují, ale žádný z nich to neví. Proto máte oprávněný dojem, že Vám to k ničemu není. Proto jste oprávněně zklamaný z toho, že to lidstvo s pochopením a nalezením Krista nikam nedotáhlo. Proto se ptáte, zda je takové učení na něco...

Pojem „učení“ má dvojí význam:

- učení = to, co žáky učí učitel = informace na vnější cestě žáka

- učení = to, co se z učení učitele snaží pochopit žák = vnitřní cesta žáka

Vaše slova: „já nechci vědět, že Kristus je láska, chci vědět víc, a to na úrovni doby“ nenaznačují, že chcete vědět víc, ale že chcete slyšet víc, že chcete nikoliv vědění (na vnitřní cestě) ale pouhé informace (že chcete jít jen vnější cestou).

Nestačí-li Vám, co vykládá pan farář, přestaňte následovat falešné mistry (nedouky) a nastupte vnitřní cestu, na níž s pravými Mistry neminete. Jen na vnitřní cestě můžete „proměňování vody ve vína“ zavrhnout jako nesmysl, nebo naopak potvrdit jako exoterickou i esoterickou pravdu. Nářek nad učením falešných mistrů nic nepomůže. Ptejte se sebe i jiných a porovnávejte odpovědi. Chcete-li poznat Krista, neptejte se na Krista, ale na jeho učení, na jeho konání, na vše, co s ním souvisí. Na každou věc zvlášť.

Strom nepoznáte podle jeho jména, ale podle jeho ovoce...

zmp
Atrea
01.05.2013, 23:54:47 RE: RE:
Reagovat

 

Velice chápu tázajícího se REBELA, protože sama jsem takovým letitým žákem-rebelem nejen žijícího MISTRA - ZMP, ale také odkazu nežijícího MISTRA - R.Steinera a v poslední, pro mne velice těžké době, mi také značně pomohl a mnohé doplnil server "Jeshua.cz."

 

Takže již léta pilně studiji ANTROPOSOFII a FILANTROPOSOFII a kladu svým učitelům rebelující otázky.

 

Mojí nejvnitřnější otázkou a snahou nalézt na ni odpověď je otázka: "Co je to LÁSKA a jak ji mám nalézt a jak ji neminout?"

 

Nyní mi přišla odpověď o kterou bych se s váma chtěla podělit:

 

LÁSKA je podstata VĚČNOSTI, tedy toho,co se projevuje svým láskyplným tvořením.

Projevem této LÁSKY (formy VĚČNOSTI) je její JEDNOROZENÝ SYN.

SYN není LÁSKOU, ale snaží se svým vlastním tvořením vnést LÁSKU, tedy VĚČNOST (svého Otce) do svého nitra.

Aby to dokázal, musí sám sobě provést dvojí negaci.

 

1. NEGACE je negace MOUDROSTI a je to negace zvenčí do nitra (průnik Krista do lidské duše).

V synu je vše moudré. Touto moudrostí je proniknutý i člověk a celá příroda i vesmír.

Duch, který sestoupil do Ježíše (nazývaný Kristus) provedl v člověku odpojení vědomí moudrosti. Byl to dlouhý proces, ve kterém člověk se nejprve cítil a vnímal jako součást moudrosti přírody a postupně se mu tato moudrost zahalovala, až ji již nevnímal a místo toho začal prožívat schopnost logického myšlení.

Lidská duše se tak cítila být odpojená od moudrosti, ale svým logickým uvažováním se stala LOGIKOU, tedy formou LOGA uvnitřněného v nitru duše. LOGOS je v duši uvnitřněný Kristus (paprsky světla logiky zaplňující nitro duše).

 

Tento uvnitřňující proces byl zjeven mysteriem Golgoty a stále probíhá v každé lidské duši.

Od té doby je Kristus v každé lidské bytosti jako světlo logiky myšlení.

R.Steiner, říká, že od Golgoty proudí v člověku od srdce k hlavě vedle proudu krve, také éterný proud Krista.

Považuji to za schopnost logického myšlení člověka.

Tento proces chápu také jako proces nazývaný" vyhnáním člověka z ráje" moudrosti.

 

Cit lidské duše, který znal dříve v lůně moudrosti (v ráji) jen city blaženosti, hravosti, důvěřivosti, tak jako to můžeme vidět u dětí shruba do jejich tří let, než do nich vstoupí vědomí Jáství a pak již dítě začíná si sebe uvědomovat - známe to "Já sám".

 

Zrození sil myšlení v nitru cítivé duše nese s sebou sice sebeuvědomění se skrze logiku myšlení, ale také jako karmický důsledek vznik negativních pocitů strachu z odpojení se od původní a tedy důvěrně známé matky MOUDROSTI.

Tento proces odpojení od matky je vlastně procesem obřízky, do které jsou vytlačeny z nitra duše cítivé všechny ty pocity negace (strachu a z něho plynoucí obrana v podobě agrese, nebo sebelítost citů, které jsou vytěsnány světlem logiky z nitra duše cítivé ven do spáry).

 

Tuto spáru zaplňují jako karmický důsledek, jako temnota emocí-vyhnaných dětí (původně nevinných citů) z ráje. Napadá mě přirovnání k tomu, že když si chceme opatřit nové oblečení a máme napěchovanou skříň starým oblečením, tak prostě některé vyhodíme jako staré a zbytečné ze skříně ven, aby se tam vešly ty nové.

 

Světlo KRISTA v podobě LOGIKY MYŠLENÍ tak vstoupilo do každé lidské duše a to v různé míře působení, protože je to vývoj individuelních lidských duší a nejde tedy globálně.

 

Nastalo ale to, že světlo logiky myšlení je uvnitřněno v lidské duši, ale ta je uzavřena od svého okolí i od dalších duší temnotou karmy - těžkých negativních emocí (skříň je z venku zahalena kupou vyhozených neošetřovaných a již nechtěných hadrů).

Proto se také říká, že Bůh je v nás, že jsme Bohy, ale my to nevíme, my to jeden v druhém nevidíme.

 

Tyto negativní emoce logika myšlení vytěsnila z nitra duše (vyhodila hadry ze skříně) a tyto negativní pocity jsou ustrašené děti vyhozené z ráje vlastní duše a tak se upínají na cizí duše, nebo útočí na vše kolem sebe (na jiné duše, přírodu, požírají jiné zvířecí duše, zotročují a jsou zotročovány)a tak temnota ještě více narůstá a projevuje se v sociálnosti jako temné emoční zvíře (vláda psychopatů).

 

2. NEGACE KRISTA je negací ( ve smyslu obrácení) LOGIKY z nitra na venek.

Probíhá to tak, že tato uvnitřněná LOGIKA se nechá oplodnit (naplnit) svojí vlastní karmou a spojuje se s temným obsahem obřízky (z ráje vyhnanými dětmi).

 

Je to proces obratu v nás, kdy již světlo logiky myšlení (schopnost logikou myšlení uchopit nejen materielní svět, ale i ten duchovní) nabude takové velikosti, že je schopno si uvědomit, že již dále nemůže vyhánět ze svého nitra city a tím je obracet v temné emoce a začne naopak vtahovat tyto ztracené děti do svého nitra.

 

Nastává tzv. návrat ztraceného Syna, který se vrací zpět domů a přináší s sebou síly zmrtvýchvstání. Jsou to síly, kdy smrt se stává životem (je to živá voda v rukou Zlatovlásky). Život ze smrti povstalý je LÁSKOU, která vnáší obrácenou duši zpět do Věčnosti jako drahoceného toužebně očekávaného Syna.

 

Tento proces si představuji na nafouknutém balonu. Balon je duše cítivá a uvnitř je vzduch (duch světla). Když světlo zaplní míč a paprsky se střetnou ve středu, tak nastane uvědomnění toho, že je v nitru sice světlo, ale venku je míč zahalen do šatu temných emocí a venku v sociálnu je čím dál větší temnota, která narůstá ještě více z bojů mezi individuelními temnotami a hrozí nebezpečí, že temnota udusí duši a s ní i světlo v nitru duše. Temnota, jako vedlejší produkt uvnitřnění moudrosti, je karmická a nese v sobě SÍLU k návratu do původního stavu.

 

Světlo uvnitř takové duše jí dává uvědomění, že duše se musí obrátit a tím pojmout do svého nitra všechny negativní vypuzené emoce a s nimi i SÍLU, která jí umožní vyrovnání karmického dluhu.

R.Steiner zobrazil na pečeti páté poatlatské rasy, ve které se nyní nacházíme, ženu sluncem oděnou rodící slunce. Chápu to nyní jako lidskou duši, která uvnitřňuje v sobě SÍLU SLUNCE a tedy rodí SÍLU SLUNCE a oděná je SVĚTLEM LOGIKY MYŠLENÍ. duše sama se stává LÁSKOU.

 

Obrátit se duše může jen tak, že duše (míč) sama sebe protrhne (paprsky světla proříznou, probodnou duši z nitra) na tolik, aby se míč mohl obrátit (jako když obracíme rukavici naruby). Tímto procesem vtáhne duše do sebe všechny negativní emoce (plačící a křičící ztracené děti přilepené na míči z venku).

Obrácením na ruby se dostanou paprsky světla (logiky myšlení ) na venek a začnou prosvětlovat okolí a ztracené děti (city radosti a dětské nevinnosti) se ocitnou zpět v ráji a strach zmizí (iluze temnoty je pryč) a SÍLA nese LOGIKU MYŠLENÍ NA VENEK.

 

Světlo logiky myšlení nejprve uvnitřněné v lidské duši a pak vyzařované uvnitřněnou SILOU (karmou) na venek se proměňuje v tvůrčí moudrost budující novou LÁSKYPLNOU POSPOLITOST LIDÍ.

V takto budované nové vědomé pospolitosti TSO se zjevuje skrze "právo veta", což je vlastně dohoda mezi Jástvími (dušemi, které se staly LÁSKOU ) tvůrčí LÁSKA VĚČNOSTI.

 

LÁSKA (VĚČNOST) se může zrodit JEN ZASE Z LÁSKY a to zárodečně z určitého počtu duší, které se staly LÁSKOU. Myslím, že je to těch 4 x 12 pravých Michaelitů, o kterých mluví R. Steiner.

 

Srdečně zdravím.........

 

 

 

 


oto
08.04.2013, 10:14:57 Uvidel som smrť!
Reagovat

Uvidel som smrť!

 

Nie som jasnovidcom, ale stalo sa mi, že raz som predsa len niečo uvidel. Niečo strašné! Uvidel som skazu a smrť!

 

Veľa cestujem a stretávam množstvo ľudí. Rád ich pozorujem a často vidím, ako sa tešia a smejú. Vidím ich mladosť a bujarosť, ich inteligenciu a rozhľad, ich sebaistotu a sebavedomie. A v takých chvíľach sa občas stáva, akoby zrazu spadol závoj a ja som mal možnosť uvidieť, čo je za tým. Čo je pod povrchom. A tam nie je nič iného, ako zničenie, skaza, bolesť a smrť!

 

Lebo žiaľ, takmer všetka ľudská radosť a smiech, takmer všetka ľudská sebaistota, rozhľad a inteligencia majú svoju oporu buď v tele, alebo v rozvinutom a vzdelanom rozume.

 

Avšak všetká táto radosť a smiech, všetka sebaistota, rozhľad a inteligencia nie sú vôbec pravé a preto ani pevné! Nestoja totiž, neopierajú sa a nevyvierajú z poznania Zákonov univerza a zo života podľa nich.

 

Všetko je preto len prelud, stojaci na ľudských prianiach, názoroch a domnienkach. Je to stavba na hlinených nohách, ktorej zrútenie je iba otázkou času.

 

Lebo ten, koho život, koho radosť, sebaistota, inteligencia, sila a úspechy nie sú postavené na znalosti a dodržiavaní Zákonov univerza, ten sa podobá nemúdremu človekovi, ktorý postavil svoj dom na piesku. A prišiel vietor a dážď, oborili sa na onen dom a on spadol, pretože nemal pevných základov. A jeho pád bol veľký!

 

Takto sa povodí každému, koho radosť, sebaistota, inteligencia, sila, úspechy, či čokoľvek iné nestoja na poznaní a naplňovaní Zákonov univerza.

 

Jeden z dávnych filozofov kedysi povedal: Dajte mi pevný bod a ja pohnem vesmírom.

 

Tento hľadaný a doposiaľ nenájdený pevný bod však vskutku jestvuje! Ak sa oň človek dokáže oprieť, je schopný konať zázraky! Je schopný prenášať hory! Vlastnou vôľou a vlastným chcením! Vlastnou vôľou a vlastným chcením, ktoré sú dôsledne podriadené chodu Zákonov univerza.

 

V nijakom prípade však nie ľubovôľou a svojvôľou! V ľubovôli a svojvôli žijú ľudia dneška a podľa toho to všade okolo nás aj vyzerá.

 

Prvým krokom k skutočnej sile, veľkosti a k pravému ľudskému šťastiu je poznanie Zákonov univerza a druhým krokom je ich dôsledné naplňovanie. Jedine tak bude naša radosť, náš smiech, naša sebaistota, múdrosť i všetky naše diela pravé, trvalé a stojace na pevných, neotrasiteľných základoch. Jedine potom sa budeme podobať človeku, ktorý postavil svoj dom na skale. A keď prišiel vietor a dážď a oborili sa naň, on odolal, lebo stál na pevných základoch.

 

Poznanie a naplňovanie Zákonov univerza!

 

Osobný postoj každého človeka voči tejto požiadavke určí jeho budúci osud. V poznaní a naplňovaní, alebo v neznalosti a stavaní sa proti týmto Zákonom je skrytý náš vzostup, alebo náš pád! Naša radosť, alebo naša bolesť! Naše povznesenie, alebo zničenie! Náš život, alebo smrť!

 

Človeče, postav svoje bytie, postav svoje konanie, postav všetko svoje cítenie a myslenie na skale, ktorou nič neotrasie! Potom sa nemusíš ničoho obávať. Potom budú všetky tvoje diela i všetko tvoje konanie požehnané. Tvoj úsmev a tvoja radosť budú pravé. A pravá bude aj tvoja múdrosť a sebaistota, opierajúce sa o poznanie a naplňovanie Zákonov univerza – Zákonov Božích!

 

Vysvetlenie, ako má človek správne žiť podľa týchto Zákonov sa v jednoduchej stručnosti nachádza v Desatore ako i v Kristovom posolstve lásky k blížnemu, ako k sebe samému. Podrobný a vyčerpávajúci popis fungovania Zákonov univerza môže nájsť každý vážny záujemca v diele s názvom „Vo Svetle Pravdy“.

 

Nevyhnutnosť podriadiť svoj život poznaniu a naplňovaniu vesmírnych Zákonov nebola totiž nikdy tak naliehavá, ako je práve dnes. Lebo temné a ťažké búrkové mračná čoraz viacej hustnú a čoskoro udrie blesk a príde víchor a smršť, ktoré sa oboria na všetko, čo jestvuje na zemi. Odolať bude môcť iba to, čo stojí na pevných základoch. Všetko ostatné sa zrúti, lebo stálo na piesku.

 

Beda preto všetkým, čo sa dnes smejú, lebo budú plakať, ak ich smiech nepramenil z naplňovania Zákonov univerza!

 

Beda sýtym, lebo budú hladovať!

 

Beda bohatým, lebo sa stanú žobrákmi!

 

Beda vzdelaným a inteligentným, lebo ich vzdelanie a inteligencia sa ukážu byť prázdne a ničotné!

 

Beda mocným, lebo spoznajú svoju malosť a zraniteľnosť!

 

Beda tým, ktorí si zakladali na kráse a sile svojho tela, lebo sa zošklivia sami sebe!

 

Beda všetkým, ktorých myslenie a konanie nebolo v súlade so Zákonmi univerza – so Zákonmi Božími!

 

Beda im, lebo ich svet sa zrúti!

 

Beda tomuto svetu, ktorý vždy kráčal iba svojou vlastnou cestou a nie cestou poznania a naplňovania Zákonov Božích!

 

Ktože obstojí? Koho víchor a smršť nezahubia a blesky nespália? Kto odolá?

 

Iba ten, kto postavil svoj dom na skale! Na pevnom, neochvejnom a neotrasiteľnom základe poznania a naplňovania Zákonov univerza - Zákonov Božích!

 

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

 


rebel
07.04.2013, 19:28:13 modlářství
Reagovat

Jaký máte názor na tzv. mariánská zjevení? Může takto duchovní svět sdělovat svá tajemství lidem? Je to pravda?

Když papež dává v modlitbě církev do rukou panny Marie, nebo matky Ježíše, jsou to jen takové řeči, nebo má to nějaký smysl a dopad? Je někde nějaká panna Marie a ona nějak slyší a vyslyší takové prosby?

Není to jen nějaké modloslužebnictví? Nebo oddanost panně Marii snad posiluje ve víře v Krista? A to jak? Když nevěřím v Krista, tak snad uvěřím v pannu Marii a pak zase v Krista?

Není to zase nějaký úpadek, ke kterému je církev řízeně směrována?


ZMP VM
08.04.2013, 11:31:44 RE:
Reagovat


Naivní víra předchází vědění, které rovněž není bez víry. Děti by se od svých učitelů nic nenaučili, kdyby nevěřili, že to, co říkají je pravda. Bohužel mohou učitelé této víry také zneužít a vyplachovat dětem mozek nejen omyly, ale i vědomou lží.

Bez víry v dosažení zvoleného cíle bychom se sotva namáhali tento cíl dosáhnout a tedy bychom ho ani nedosáhli. Ve vědě se předmětu víry říká „předpoklad“ nebo „hypotéza“. Bohužel současná oficiální akademická věda, stejně jaké náboženství setrvává u pouhých předpokladů, na nichž staví své spekulativní teorie. A tak jako se současná „věda“ stále častěji uchyluje ke zdánlivému potvrzování předmětů své víry (hypotéz) podvodnými experimenty, tak se náboženství může uchylovat k podvodným zjevením.

Zdá se, že náboženství ani teoretická věda nemají nijaký zájem o vědění, ale chtějí lidstvo udržovat neustále jen na stupni víry v oficiální autority.

Zjevení, ať už náboženská či objevitelská (heuréka atp.) jsou dnes ryze soukromou záležitostí, takže tu okolí sotva rozezná skutečného vizionáře od podvodníka, pokud vizionář své vize nevyloží reálně logicky pochopitelným (tedy skutečně vědeckým) způsobem, jak to činil R. Steiner...

zmp
rebel
08.04.2013, 20:47:47 RE: RE: panna Maria, ikony
Reagovat

Jak si tedy vyložit úctu k obrazům, ikonám, ostatkům?

Je tedy vhodné znázorňovat svaté, pannu Marii a modlit se k ní atp? Co udělá panna Maria? Prý se přimluví u syna.

A to syn by jako neslyšel? Vševědoucí bůh, sny by nevěděl, o co ho lidé prosí? Divné. Vše se mi to zdá nějaké divné.

Jak to vysvětlit někomu, kdo se mne na to ptá?

Vůbec jsem neporozuměl tomu, co jste řekli. Jak může Žid sledovat kostelní umění křesťanů než s opovržením? To samé i muslim. Co potom další obřady, jako je svěcení chlebů, křty atp? Vše to zní jako pohádka. Předpokládám, že v tom mají prsty síly bojující proti Kristu. Ale nevím.

Také jsem slyšel, že mezi umělci kreslícími takové výjevy je spousta teploušů a jinak sexuálně deviantních lidí.

Prý i Michelangelo byl teplouš. Co si o tom myslíte?

Dosud jsem obdivoval Michelangela. Tímto k němu ale již cítím takové něco, jako odpor.

Ale nechci moralizovat. Každý člověk má nějaké slabosti. A on dělal překrásné věci a no bóže, tak se mu líbili hoši. Nikomu neubížil. A kdo ví, třeba jsou to jen zase pomluvy těch odpůrčích sil, které se snaží vše spojené s křesťastvím pošpinit a poplivat, zkreslit, zatemnit. Prostě odvrátit lidi od Krista.
ZMP VM
09.04.2013, 14:29:48 RE:
Reagovat


Dříve než se naučíme realitě rozumět, jsme s to ji přijímat jen v obrazech. Proto jsou Slabikáře obrázkové. Kdybychom zobrazovali pouze Krista, vedli bychom člověka k izraelskému či k muslimskému monoteismu, nikoliv ke křesťanskému panteismu. Abychom zdůvodnily obrazy všech principů, které mají na Kristově zjevení nějaký podíl, mluvíme např. o přímluvě Matky Boží.

Pravdou je, že jen poznáváním všech principů dospíváme k dokonalému poznání Krista, který by se nám jinak ve svém osamocení jevil totálně despoticky a tedy nepravdivě.

Bez pestrého umění křesťanského kultu by nebylo žádného umění. Jediného Boha židů a muslimů je přece zakázáno zobrazovat. Pohrdat křesťanským uměním je jako pohrdat Slabikářem. Obdobně je tomu i s obřady křesťanského kultu, které nejsou nahodilé, ale naznačují reálné principy vývoje...

Mezi lidmi vůbec je mnoho deviantů. Jsou tedy i mezi umělci. Umění však není o umělcích, ale o obrazech. Čím méně toho víme o umělci, tím lépe můžeme porozumět jeho dílu. Pokud se namísto v uměleckém díle přehrabujeme (psychologicky, historicky atp.) v umělci, pak se dopouštíme něčeho, o čem přísloví praví: „Podle sebe soudím tebe!“ Takový „psycho-odborník“ si pak řekne: „Kdybych já tesal a maloval tak dokonalé mužské akty jako Michelangelo, pak bych musel být úchylný.“ V jeho případě je to určitě pravda, neboť sebe jakž takž zná. O Michelangelovi však nic neví. Umělci jako Michelangelo si témata svých děl nevolili sami, ale pracovali na objednávku. Jen jejich zpracování tématu bylo svobodné.

Pokud na základě podobného, ničím nepodloženého moralizování, jež je vlastně pomlouváním, cítíte k Michelangelovi odpor, pak jste se pomlouvači nechal svést k pomlouvání.

Pravdou je, že „každý člověk má nějaké slabosti“. Skuteční Mistři však nezobrazují své slabosti, ba zvrhlosti, jako dnešní akademičtí mazalové, ale vkládají do svých obrazů tu stránku svého založení, která hraničí s geniální dokonalostí. Tak například Rafael Santi měl nadmíru rád ženy. V jeho díle však nic takového nenaleznete. Je tedy na nás, čím se chceme zabývat. Umělcem nebo uměním?

zmp
David
01.04.2013, 16:03:57 zima
Reagovat

Co má znamenat tato abnormálně dlouhá zima? Rozhodl se snad makrokosmos aplikovat více rozumu do mikrokosmu,protože shledali lidstvo jako příliš hloupé ? Nebo si to objednali u geoinženýrů nadnárodní korporace těžící a distribujující plyn a tím i teplo do domácností atp...? /to už zní jak placený koncentrák.../

Nebo to souvisí s obrácením Satana ?,jak jsem zde někde postřehl zmíněno v jednom řádku,bez dalšího rozvinutí....

Ten obrácený Satan je ten makrokosmický,nebo se inkarnoval v konkrétním mikrokosmickém jednotlivci??Pokud ano,v kom konkrétně? A tou dlouhou zimou to jako oslavuje ? Jak by se to mělo projevit na úrovni mikrokosmu,v sociálních vztazích,atp. ?? To už vládnoucí satanský elity se klaní jen své iluzi satana,nebo se ji klaněli vždycky ? dík za odp.. /snad to zas nikam nezmizí /


ZMP VM
02.04.2013, 12:53:16 RE:
Reagovat


Stará pranostika praví: „Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem!“

Dnes se však do počasí montuje Chemtralis a Haarp, takže se lze jen dohadovat, co je nyní hlavní příčinou, že je nám tak málo dopřáváno zimního a jarního slunečního světla.

Vývoj mikrokosmu je vždy o krok napřed, před vývojem makrokosmu. Současné obrácení satana se tedy týká především makrokosmu. Jeho inkarnace na Zemi však umožní obrácení satana v každém člověku, který k tomu dozrál. Tato inkarnace však musí být nutně utajena, aby jí dnes již téměř všemocní „satanisté“ nemohli zabránit. Oni si přece přejí jen inkarnaci neobráceného satana, který sice již neexistuje, jsou však nadále udržovány jeho tradice a tedy také ke všemu ochotní „zástupci“ (adepti černé magie)...

zmp
rebel
01.04.2013, 15:24:33 Velikonoce
Reagovat

Nebude se raději vyjadřovat k tomu, jak se o největších křesťanských svátcích např. v TV prezentuje především judaismus a Starý Zákon a Tóra. Nikdo neřeší Nový Zákon. Nechci se vyjadřovat k tomu, jak pohádkově plitce křesťanské církve hovoří o ukřižování a zmrtvýchvstání Krista jako o nějaké pohádce, jako o nějakém symbolu příchodu jara. Hovoří jaksi ne-li přímo podle, tak určitě způsobem, který v dospělém člověku musí budit ne-li přímo odpor, tak minimálně hodně velkou nedůvěru ohledně Krista. Nechci řešit, jestli toto mají tzv. křesťanské církve v popisu práce přímo jako konfidentní plán a zločinecký projekt, takto kompromitovat a degradovat světodějnou událost ukřižování a zmrtvýchvstaní Ježíše Krista do roviny pohádek postavených na slepé víře v době, kdy duše a duch člověka touží po rozumovém uchopení těchto věcí.

Co mne zajímá je dotaz, který jsem zaslechl: Co jsou Velikonoce za divný svátek? Vždy jsou v jiný den. Narození Ježíše je jasné, 24.12. Ale ukřižování a zmrtvýchvstání je zcela něco jiného. Takže to dokládá jen nesmyslnost takového svátku, který církev určuje prý od fází Měsíce. Takový svátek jen dokládá neskutečnost a fantastičnost takové události, patřící do říše mýtů. Je to vlastně nejdivnější svátek. Kdy se tedy slaví, když se každý rok slaví jindy?
ZMP VM
02.04.2013, 12:27:48 RE:
Reagovat


Že v TV neřeší Nový zákon není žádná škoda. Například filmy, které o Novém zákoně (a bibli vůbec) byly natočeny, jsou neskutečně naivní, materialistické, doslova připitomělé. Obdobně hloupé a doslova oblbující jsou církevnické výklady všelijakých katechistických „odborníků“.

Z podhoubí materialistické infantility pochází také otázka: „Co jsou Velikonoce za divný svátek? Vždy jsou v jiný den.“

Svátky nejsou od toho, aby se přizpůsobovaly nepřesným kalendářům, ale aby připomínaly a hlavně vyjadřovaly nějaké důležité události, či souvislosti ve vývoji lidstva, a to především lidem, kteří jim ještě nemohou rozumět, kteří se jejich slavením k pochopení teprve připravují.

Vymyslíme-li si jako svátek například 28. říjen, pak tu samozřejmě není nic k pochopení. Jsou libovolné, stejně jako když slavíme svátek svého nic neříkajícího jména (jmeniny), či svátek nahodilého data svého narození (narozeniny).

Ezoterní svátky, jako jsou Vánoce či Velikonoce jsou naprosto něčím jiným.

Například svátek tzv. Ježíšova narození (ve skutečnosti Kristova stání se člověkem, či stvoření Adama a Evy) souvisí s datem 24. 12. jen proto, že v ten den byla tehdy nejdelší noc v roce, že se tak stalo za vrcholící vlády „Velké noci“. Stačí se však jen poněkud seznámit s problematikou kalendáře, nebo si alespoň uvědomit smysl tak zvaných přestupných roků (v nichž má únor 29 dní), abychom pochopili, že ne vždy je v tomto kalendářním dnu nejdelší noc. Rozptyl je tu však minimální a není tedy třeba datum Štědrého dne činit pohyblivým (nepřihlížíme-li tu k rozdílům daným mezi Juliánským a Gregoriánským kalendářem).

Naproti tomu Velikonoce, jako svátek překonání vlády „Velké noci“ zmrtvýchvstáním, souvisejí s jarním úplňkem Měsíce (naplnění nového Měsíce světlem Slunce) a jsou tedy pohyblivé, protože je tu kalendářní rozptyl i několika týdnů...

Vidíme-li v tom důkaz nesmyslnosti a fantastičnosti takových svátků, pak jen deklarujeme, že jsou určeny právě nám, abychom se snažili o pochopení něčeho navýsost důležitého, čemu, stejně jako říši pravých pohádek a mýtů (mysterií vůbec) zatím vůbec nerozumíme. Vždyť bychom takto mohli stejně chytře „dokazovat“ nesmyslnost a fantastičnost prvního jarního úplňku Měsíce, patřícího do říše mýtů, protože nemá žádné pevné datum. Je snad kvůli tomu opravdu nereálný?...

zmp


rebel
25.03.2013, 00:56:31 to samo, náhodou
Reagovat

V ČR prý je skoro 600 tisíc cizinců, skoro 66 000 cizinců, dětí a mladých tady studuje. Pěstují zde svoji kulturu.

Nejsou náhodou pozice na úřadech, ve firmách, v rozhodovacích orgánech atd. obsazeny cizinci, kteří se pouze jako Češi tváří, vypadají jako Češi, mluví jako Češi, ale dělají vše proti zájmu občanů? Možná někdy jsou to i Češi, ale pracují v zájmu cizího otrokáře.

Jak jinak si mohu vysvětlit ten rozvrat rodin, domácí výroby, kultury, korupci pro vyvolené atp ?

A přitom se všude všichni tváří, že za to nikdo nemůže, že to samo! Nějaké zákony to způsobily, nedokonalé zákony, prý.

Asi náhodička? Nevěřím na takové klíčové a osudové náhody!

Co je osudové a co náhodné ve vývoji národa, je-li vůbec něco takového?

Jak lze vytušit poslání národa, je snad možno nějak vejít do kontaktu s duchem národa? Myslím ale nějak objektivně, aby v tom byl zdravý rozum. Ne že nějaká sousedka tvrdí, že mluvila s duchem národa a ten jí něco řekl.

 

 


ZMP VM
25.03.2013, 08:41:45 RE:
Reagovat


Pro Srby „humanitární bombardování“, pro Čechy „humanitární genocida“ masivní kontaminací...

Jak již napovídá pojem „duch“, s duchem národa se vejít do kontaktu bezprostředně duchovně.

Oklikou se k němu lze povznést sledováním jeho projevů na duševní a fyzické pláni.

Posláním Českého národa, jako nejzápadněji položených (doslova vklíněných) Slovanů, je Český jazyk (vč. mluvnice), jenž má sloužit k reálně logickému snášení duchovna až na fyzickou úroveň...

zmp
rebel
24.03.2013, 21:46:29 česká závist
Reagovat

Opakovaně se setkávám se rčením, které zde pomalu zdomácňuje. Prý: "V Čechách se úspěch neodpouští."

Údajně v Americe nebo na Západě lidé si navzájem více přejí a jsou k sobě méně závistiví. Nevím, jestli je tomu skutečně tak, patrně tedy ano, ale sobectví zde je hodně velké. Je to nyní nějakým obecným trendem, znamením resp. charakteristikou doby nebo střední Evropy? Jsou v tom Češi nějak výjimeční? Má se tím vyvinout nějaká nová kvalita v člověku? Něco jako snaha o nějakou vyvolenost? (Domnívám se, že např. vznik terorismu, je zcela umělý proces, dokonce bych řekl, že to mravenčí systematická práce, kdy se cíleným útlakem občanů a jejich ponižováním, týráním, vyprovokuje jejich nenávist, odboj. Tedy řízený a třeba i zásobovaný municí atp.)


ZMP VM
25.03.2013, 08:26:57 RE:
Reagovat


Češi jsou nadprůměrně inteligentním národem. Mimo jiné se to zračí v tom, že nemají sklon hned tak padnout na zadek před protěžovanými, jako je tomu tam, kde si „lidé navzájem více přejí“. Proto se stalo pověstným, že teprve potom, až se protěžovanému sjednal věhlas v klanovém zahraničí, mohl být učiněn „věhlasným“ i v Čechách (viz např. profesor TGM, kterého prý jeho čeští studenti vypískali).

Mluvím o Čechách, nikoliv o klanově kosmopolitní Praze...

zmp
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář