Filosofie + duchovní věda 8
ATREA
25.02.2012, 18:31:25 RE: RE: RE: Co je to pravá láska?
Reagovat
Srdečně zdravím diskutující. Konečně jsem našla odvahu vstoupit do diskusí, které již delší dobu sleduji a jsem jimi nadšená.
Vracím se k odpovědi ZMP na otázku Spatrakuse "Co je to pravá láska?". Snažím se pochopit rozbor výroku " Já jsem ta cesta, pravda a život!". Nakreslila jsem si TAU, do úpatí TAU jsem zabodla kružítko (jako do středu země) a vykroužila dva kruhy (poloměrem jednoho byla míra velikosti vertikály TAU a druhým poloměrem se stala vzdálenost od středu Země ke konci horizontály TAU (rameno kříže). Pravé rameno jsem označila + a levé - . Jde o dvě naprosto opačné strany - o dvě naprosto opačné lásky, směřující od sebe. Co si pod tím ale představit? Uvažuji tak, že láska k sobě (+) je vztah k fyzické schráně člověka (všech tří článků - tělo fyzické, éterné, astrální). Ilusorně milujeme sebe, ale je to božský možný tvar naplněný prachem země. Naopak láska k bližnímu je obrácená na venek do okolí kolem nás. Láska k bližnímu je nejen láska k člověku, ale i ke zvířeti, rostlině, k zemi. Je to tedy láska ke všemu mimo mne a toto okolí je mým místem, tedy ložem (vezmi lože své). Touto láskou milujeme Ducha - možnost našeho možného těla. Takže vlastně milujeme buď Ducha z něhož může povstat Tělo a nebo Tělo, které se může vrátit do Ducha. Ani Duch , ani Tělo nejsem Já. Kde tedy jsem Já? Mohu být v tom, co vyvstává jako vertikála TAU? Co je ta vertikála? Řekla jsem si, že je to DUŠE LIDSKÁ, která je prostředkem Ducha, skrze něhož Duch se proměňuje v tělo a naopak. Lidská duše se vyvíjí z duše cítivé v duši rozumovou a duši vědomou. Viděla jsem najednou, jak se vertikála TAU prodlužuje, až se zabodla do středu Země (Vezmi kříž svůj a následuj mne). TŘI ČLÁNKY DUŠE TEDY VIDÍM JAKO NARŮSTAJÍCÍ VERTIKÁLU KŘÍŽE, NA NĚJŽ JE PŘIBÍJENA LIDSKÁ DUŠE SE SVOJÍ EGOIDNÍ I NEEGOIDNÍ LÁSKOU (vztahem). Všechny tři články duše musíme my sami pochopit a uchopit a tím se stát sebevědomou TROJJEDINNOU DUŠÍ. DUŠEVNÍ VÝVOJ JE ONA TŘETÍ CESTA PRAVÉ LÁSKY. Následováním Krista na této cestě se duše vyvine až do pekel (do středu nevědomí), aby se zde spojila s vědomím Krista a stala se duší sebevědomou - poznává sebe jako NE-JÁ, ale Kristus ve mně. Kristův výstup -JÁSÁNÍ rozdělil kruh na dva polokruhy (horní a dolní). Kříž vztyčený v horním polokruhu je kříž na němž vidím viset mužský princip lidské duše (duše v muži). Zrcadlově k němu je vztyčen v dolním polokruhu kříž ženského principu lidské duše (duše v ženě). Najednou jsem viděla trojí JÁSÁNÍ. Je to zmrtvýchvstání makrokosmické LÁSKY ohraněné TVAREM A FORMOU dvou polovin lidské dokonané duše. ZMP říká: "Pravá láska je relativně trojjedinná." Takovéto spojení mužské a ženské duše chápu jako svatbu, na které je přítomen Kristus se svojí matkou. Dochází zde k prvnímu zázraku proměny vody ve víno. Kristus se spojuje se svojí matkou, která je formou atavistické pospolitní duše a tím se Kristus stává novým pospolitním duchem. Forma matky získává nové synovské kvality horizontálního uspořádání = netotalitního (otcovské uspořádání je vertikální a tedy hierarchické = totalitní). Takovéto duševně-duchovní spojení muže a ženy považuji teprve za spojení sluneční karmou. Je to nejmenší jednotka, ve které je možno rozvíjet TSO (kde jsou dva ve jménu mém, jsem i já). Už je to moc dlouhé a tak končím a srdečně všechny zdravím.......
ZMP VM
26.02.2012, 10:37:11 RE:
Reagovat
Jak skloňovat Atreu? Díky Atrei, Atree, Atreovně, můžeme vidět, jak se nám věci rázem vyjasní, když k pouhým pojmům připojíme odpovídající jasnou představu (kresbu). Tak si Atrea mohla uvědomit, že v zemském kruhu (v průřezu koulí) musí mít severní kříž protiváhu v podobě jižního kříže a oba tyto kříže, narůstající svými vertikálami proti sobě, se uprostřed kruhu (Země) vzájemně střetnou a následkem dalšího narůstání se ve středu Země jejich patky (paty) vzájemně lámou jako hroty turnajových kopí a pod pravým úhlem jásavě rozprsknou do všech stran nově vznikající roviny, která kruh Země rozdělí na severní a jižní kruh (resp. polokouli).
Zkrátka, s euroasijským ukřižováním na Golgotě proběhlo někde na jihoamerické části duálního Amerického kontinentu ještě jedno ukřižování. Koho? Koho jiného, než onoho obráceného zločince na kříži Golgoty, jemuž Kristus řekl: „Ještě dnes se mnou budeš v ráji!“
Právě jeho záhadný obraz máme na tzv. „Torinském plátně“, jež bývalo mj. v rukou Templářů, strašlivě zničených latiníky a které se latiníci pokusili nedávno podruhé zničit ohněm (požárem v torinském chrámě), když se ho předtím marně pokoušeli podvodným (podplaceným) radiokarbonovým zkoumáním prohlásit za podvrh. Tento jižní ukřižovaný se skutečně projevuje skrze ženský princip, jako had v ráji skrze Evu...
zmp
Atrea
27.02.2012, 12:00:35 RE: RE:
Reagovat
Děkuji ZMP za odpověď, která zase rozhýbala můj nákres.
Z duchovní vědy (antroposofie) jsem také věděla o ukřižování černého mága na americkém kontinentě (současně s ukřižováním Ježíše na Golgotě), ale nikdy mě nenapadlo spojovat tohoto mága s luciferským principem. Je to ale logické i s dalšího tvrzení R.Steinera, že zločinec, který byl Kristem přijat do jeho království, je Lucifer a jako obrácený zločinec je tedy ukřižován obráceně, tedy hlavou dolů.
Na Golgotě byl ale ukřižován ještě jeden zločinec. Ukřižování druhého zločince je ukřižováním ahrimanského principu, ale tento zločinec se neobrátil. Třetí kříž ve svém nákresu vidím ale jako kříž protínající celý kruh vertikálně a horizontálně.
Takže mi vychází, že kříže na dvou zemských polokruzích jsou kříže Ahrimana a Lucifera usilujících o své zmrtvýchvstání skrze lidskou duši, tj o nápravu jejich nepravého (ne-pravoúhlého působení).
Kříž protínající celý kruh mi tak vychází jako makrokosmický kříž Krista. Mýlím se?
V tom nákresu dvou křížů uvnitř kruhu jsem ale původně považovala luciferské síly za síly spojnice konce ramane (+) se středem kruhu a ahrimanské síly jako spojnici konce ramene kříže (-) se středem kruhu. Tyto spojnice svírají s horizontálou JÁSÁNÍ ne-pravé úhly (jiné než 90 stupňů). Pravými (devadesáti stupňovými) se staly, až když jsem ramena křížů posunula až na vrchol polokruhů (severního a jižního). Tím ale zmizela ramena křížů a objevila se dvě kopí.
Pokud uvažuji, že vertikála kříže narůstá s nárůstem trojnosti lidské duše (ze severu principu mužského a z jihu principu ženského), jak ale dochází k následnému dalšímu nárůstu?
Také mi není jasné co se láme (co si pod pojmem zlomky kopí představit)?
Lámou se luciferské a ahrimanské síly uvnitř duše?
Srdečně všechny zdravím (i ty, co jen čtou a nediskutují).........
ZMP VM
27.02.2012, 21:35:12 RE:
Reagovat
Lucifer (ďábel), jehož jméno má v českém jazyce pozoruhodný význam „lůno cifer“ (= Zvěrokruh = sféra stálic), je ukřižován relativně vzhůru nohama, jako naprostý opak kříže na Golgotě. Jsou-li oba kříže vedle sebe, jsou oba ukřižovaní hlavou nahoře. Přeneseme-li však Luciferův kříž ze severní polokoule na jižní polokouli, stane se Lucifer protinožcem, ukřižovaným hlavou dolů. Tak se to ovšem jeví dnes, kdy na zemský globus a mapy vůbec pohlížíme Ahrimansky, tj. z hlediska jihu (jih je dole sever nahoře). Ještě v 16. st. (tuším) se však na globus pohlíželo obráceně Lucifersky, tj. z hlediska severu (sever dole, jih nahoře)...
Druhý zločinec ukřižovaný na Golgotě byl skutečně Ahriman (satan). Také on byl na Golgotě ukřižován hlavou nahoru. Jeho ukřižovaní však bylo krátce nato zopakováno v Evropě (tedy opět na severní polokouli) hlavou dolů. Takto byl ukřižován svatý Petr v Římě.
V evangeliích Ježíš Kristus označil jednoho ze svých dvanácti učedníků (při poslední večeři) za ďábla (Jidáše) a jednoho (Petra) sám oslovil: „Odstup ode mne satane!“, když mu předtím dal jméno Petr, což znamená „skála“. Na této skále postavil učení Římské církve (srovnej třetí svod Ježíše Krista na poušti, po jeho křtu v Jordáně: Tehdy mu satan na dně propasti řekl: „Učiň z kamene chléb!“, což Kristus ještě neuměl. Proto do čela své první církve (církve Otce) postavil satana, který to uměl).
Není třeba aby se křesťané takových sdělení děsili, neboť i satan se obrátil. Jeho obrácenou podobu máme zachycenou rovněž na tzv. Torinském plátně. Satanovi trvalo téměř 2000 let než se obrátil. Stalo se tak v době, kdy první fotograf Torinského plátna zjistil, že na plátně je vlastně negativ ukřižovaného. Po vyvolání negativu své fotografie zjistil, že teprve nyní získal pozitiv. Krista ukřižovaného na Golgotě mezi dvěma zločinci musíme tedy stejně jako na Golgotě hledat i na Torinském plátně mezi Luciferem a Ahrimanem, nyní však jaksi v čase mezi negativem a pozitivem ukřižovaného.
Dle duchovní vědy je Lucifer tváří Krista a Ahriman karmou Lucifera. Představa, že severní a jižní kříž jsou vlastně kříže naprostých protivníků Lucifera a Ahrimana je tedy správná. Pravý Kristův kříž, který Kristus snesl do středu Země, leží opravdu v pravé rovině jeho jásavého výstupu na Nebesa a podobá se tzv. „řeckému kříži“ (kříž církve Syna).
Ve světě relativních projevů stojí za všemi relativními opaky věční protivníci Lucifer a Ahriman, učení Nebe (Zvěrokruhu) a učení Země (kamene). To znamená, že jejich silami je dáno také horizontální rameno kříže, složené ze dvou opačných ramen...
Růst vertikál severního a jižního kříže je skutečně dán růstem ve třech fázích, jak nás o tom může poučit slovanská liturgie Moravské církve (církve Ducha sv.), přetransponovaná do tzv. „Mluvnice českého jazyka“, která je v současnosti nejdokonalejší mluvnicí na světě vůbec. Konkrétně nás o tom poučuje dualita mluvnického „stupňování“:
- v prostoru: největší, větší, velké / malé, menší, nejmenší
- v čase: nejstarší, starší, staré / mladé, mladší, nejmladší...
Lámání hrotů turnajových dřevců ve středu Země (srovnej války severu proti jihu) je předznamenáno již na Golgotě lámáním nohou obou ukřižovaných zločinců.
Ukřižovanému Ježíši Nazaretskému údy lámány nebyly, protože Kristus byl už na cestě do středu Země („Bože můj, proč jsi mě opustil?“). Bylo mu však probodeno srdce (Longínovým kopím).
Toto lámání souvisí s narůstáním vertikály obou křížů, jež si uprostřed Země v dalším růstu navzájem brání. Jejich růst tedy uprostřed Země nekončí. Jde totiž o to, že trojí stupňování se netýká vertikál obou křížů, ale vlastně veškerých sil odpovědných za vznik duálního prostoru Nebe a Země, jenž je vlastně prostorem naší planetární soustavy, danou dvojicí opačných sfér. Sférou vnějších planet (Mars, Jupiter, Saturn) a sférou vnitřních planet (Merkur, Venuše, Slunce). Mezi oběma sférami je absolutně anulovaná (0) sféra počátku duálního prostoru (vnějšího / vnitřního), která má v průřezu roviny ekliptiky podobu oběžné dráhy Zeměkoule kolem Slunce. Měsíc tuto dráhu (počátek) oplétá makrokosmickou „trnovou korunou“, neboť obíháním kolem Země kreslí vlnovitou dráhu oběhu kolem Slunce, na níž se střídavě ocitá ve vnitřním a vnějším prostoru. Zeměkoule má pak ve vnějším prostoru stále noc a ve vnitřním prostoru stále den. To znamená, že Zeměkoule a její Měsíc nenáleží vnějšímu, ani vnitřnímu prostoru, ale souvisí s jejich počátkem, od něhož jsou na obě strany počátku (na jeho vnější a vnitřní straně) třífázově stupňovány všestranné síly vnějšího a vnitřního prostoru. Tzv. Longínovým kopím byl dán impuls ke skládání těchto sil ve výslednice sil (viz geometrie), jimiž jsou vertikály severního a jižního kříže. Zatímco třístupňové vnější a vnitřní síly se do prostoru planetární soustavy vejdou, protože jimi byl vlastně učiněn a vyměřen, jejich výslednice (severní a jižní) se do tohoto prostoru již nevejdou. Jejich vzájemné vzpříčení se pokračujícím skládáním stupňuje, až dojde k lámání jejich nohou. To, co se jásavě rozbíhá do pravé roviny je tedy tříšť výslednic sil severu a jihu, nikoliv luciferská a ahrimanská podstata skládaných sil. Jásavá tříšť je tedy čistá jako Slovo Boží (Logos, Kristus).
A právě to byla Kristova odpověď na Ahrimanovo „učiň z kamene chléb“. Kristus tehdy odpověděl: „Ne jen chlebem živ je člověk, ale každým Slovem Božím“. Pojem „každé Slovo Boží“ znamená nejen Krista samého, ale každého člověka, který Krista nalezne ve svém srdci („Ne já, ale Kristus ve mně!“)...
zmp
Atrea
29.02.2012, 13:26:48 RE: RE:
Reagovat
No páni, to je zase materiál..........
Nevím, jestli jsem to pochopila dobře, ale pochopila jsem, že Římská církev Otce (učení Země)je církev v jejímž čele stojí Ahriman.
V čele Řecké církve Syna (učení Nebe) zase stojí Lucifer.
Takže obě učení stojí tedy naprosto proti sobě, jako kříže Ahrimana a Lucifera. Tento naprostý opak je tedy i mezi Synem a Otcem jako opak ducha a těla.
Jako třetí je tu Moravská církev Ducha svatého, kterou jsem pochopila jako život a z něho plynoucí učení ukřižovaného Ježíše Nazaretského, kterému bylo probodeno srdce. Srdce je fyzickým projevem duše. Zmrtvýchvstalý je duší Země a dle jeho sdělení " bude s námi do skonání světa". Je tedy zmrtvýchvstalou duší v každém z nás a je novým počátkem v každém z nás, ale také novým počátkem nové lidské pospolitní duše. Z Antroposofie jsem pochopila, že lidská duše povstává jako nástroj ke tvoření v okamžiku, kdy Bůh začne tvořit. Bůh se zjevuje jako ženský princip (forma) a tvoří svůj obraz (tvar), který je oddělený a zároveň spojený s otcovskou formou nástrojem přechodu mezi duchem a hmotou - tkající duší (spárou). Když si představím, že vyřezávám kružnici do papíru, tak já jsem Bůh a nůž v mé ruce je duše, projevem mé tvůrčí mysli je forma v papíru a tvar v papíru je moje představa o mně jako tvůrce-tvora-tvaru. Když nevyřezávám, tak nůž (duši) odložím (zničím). Když tvořím, musím mít nástroj v ruce a když netvořím ztrácím nástroj jako něco nepotřebného. Duch svatý je tím nožem, který sestoupil do Ježíše, prožil v něm smrt (odložení, zničení Bohem) a vstal z mrtvých spolu s tělem (se Synem - Luciferem). Tím se mi stává také pochopitelná možnost mystického osvobození v nitru individuelní duše, to jásání všech mystiků nacházejících ale Luciferské já a vnitřní svobodu z vnitřní duchovní egoidity. K vnější svobodě je ještě třeba obrácení Ahrimana, které dle ZMP trvalo téměř 2000 let od mysteria Golgoty. Takže již proběhlo. Jako důkaz toho, že se to stalo, považuji zjevení Filantroposofie. Filantroposofii považuji za bytost nové pospolitní lidské duše přinášející lidem i vnější svobodu. Je to nové početí Bohočlověka. Antropos= člověk z pohledu duše, počátek (spára) Fílie = láska, Syn, Logos (tvar) Sofie = moudrost, Matka (forma) Na spáře sebevědomé lidské duše je počat Syn v lůně Matky. Z přirozeného početí Boha byl počat Člověk. Z nepřirozeného početí Člověka byl počat Bohočlověk. Filantroposofie nám dává nástroj v podobě duševního kříže (TSO) k dotvoření počaté nové pospolitní duše, jejímž předobrazem byla Velkomoravská říše. V logu TSO (znak jako přesípací hodiny) vidím od pravého Já (práva veta) vztyčené dva znaky TAO (severní a jižní) jako horní a dolní trojčlennost. Je to nástroj, který mají uchopit lidské duše a společně lámáním egoidních nohou (nepravd, zla, nenávisti, hrabivosti, neznalosti, necitnosti atd..) uplatňováním práva veta individuality proti individualitě (v nové vědomě přijaté pospolitosti) přetvářet zlo v dobro. Toto dobro (lásku) vidím jako tu tříšť, která se vylévá v rovině moravské a dále v rovině celosvětové. Jásavou tříšť vidím jako dobro (tvůrčí lásku) vzniklou lámáním zla vyvěrajícího z hlubin lidské duše v páté poatlanské rase.Srdečně všechny zdravím...........
ZMP VM
29.02.2012, 17:54:08 RE:
Dle sdělení R. Steinera je Duch sv. obrácený Lucifer. Ten snesl svůj Zvěrokruh z Nebe na Zem. Nejdříve na 12 apoštolů a dál pak na jejich následovníky, obnovující Moravskou církev decentrálního Ducha Velké Moravy. Tato církev založená trojicí: moravským Rastislavem a soluňskými (sol-lunárními) bratry Konstantinem a Metodějem, byla zničena z hlubin Země sociální totalitou ahrimanského ega (římskou, franckou a pražskou).
Obrácený Ahriman (nevím jakým „duchem“ ho nazvat) by měl své probodené (decentralizované) srdce vynést z hlubin Země na Zem, kde ho spojí se sneseným Zvířetníkem a obnoví Moravskou církev Ducha Velké Moravy v nové podobě...
zmp
Spatrakus
16.02.2012, 04:25:08 kde je život a horoucí láska mezi mužem a ženou?
Reagovat
Pokud tedy rozumím Vaší parádní odpovědi, za kterou děkuji, tak lze říci, že žena, která se domnívá, že si nevybírá muže, tak je pouze nevědomá stejně jako muž, který se domnívá, žije v iluzi, že on si vybírá ženu. Vaše vysvětlení tohoto pochodu v ženě nebo muže na principu jádra a pískové formy je logické, nicméně to nevysvětluje tíhnutí ženy k muži a naopak. Co je to za síly? Proč muž chce ženu a žena muže? Chybí mi tam v tom vašem výkladu něco, nevím ale co to je.... něco jako ta láska nebo city, něco živoucího -jakoby život sám. Co to je? Kde to tam prosím je? Tento Váš výklad je jakoby jen statický či jak to říci...snad jakoby mechanický, kamenný a ledově chladný, jako to Vaše jádro a forma. Pravdou je, že litý kov mezi to je roztavený. Ne však prach země, nebo zmrznutá voda mezi Vaším jádrem a pískovou formou. Děkuji.
ZMP VM
16.02.2012, 13:39:22 RE:
Reagovat
Řekl jsem mj., že pokud si muž vybere ženu, pak se jedná o některý druh znásilnění (tělesného, duševního či duchovního). Není to tedy iluze.
To, co vám v mém mechanickém výkladu chybí z oboru citů, jsem zahrnul do slov: „účelem výběru partnera je „naplnění vztahu“. Síly které se zde uplatňují jsou síly touhy, žádostí, vášní, sobecké lásky, vzácně nezištné lásky atp.
Mým oborem není ňahňat se v lidských citech, které jsou úplatné, nestálé, vrtkavé a prchavé, jen vzácně stálé. Žádný jednotlivý cit či pocit, včetně lásky, nelze vysvětlit citem samým (to by byla ryzí tautologie), ale opět jen mechanicky. Možná si uvědomujete, jak je mechanický výklad názorný, jednoznačný a snadno pochopitelný. Něco takového žádný jiný výklad nedokáže...
Vysvětlovat cit a naplňovat cit (prožívat ho), jsou dvě různé věci. Pokud někdo zaplete city do jakéhokoliv výkladu, včetně výkladu citů, nevěřte mu...
Ptáte se: „Proč muž chce ženu a žena muže?“
Odpovídám rovněž otázkou: Proč nelze odlitek odlit jinak, než ve slévačské formě? Proč nelze formu naplnit jinak, než odlitkem?
Usilovat jinak znamená, že slévačská forma ztrácí smysl (účel) a odlitek není možný. Smysl obou nelze jinak naplnit. Forma s formou a tvar s tvarem jsou samoúčelné a neplodné nesmysly, v sexuálním podání je to nepřirozená zvrácenost, která i tak není možná, pokud přirozenost alespoň nenapodobuje (náhražkami)...
Žhavý (roztavený) kov je rovněž „prachem země“. Vždyť je jím i oheň sám...
zmp
Kristina
16.02.2012, 21:18:07 RE: kde je život a horoucí láska
Reagovat
Omlouvám se, jestli nepatřičně vpadám do vašeho hluboce filosofického dialogu, ale jako druhá strana cítím, na co se Spartakus ptá a na co hledáme odpovědi my všichni:
Co je to pravá láska?
Kde najdu tu pravou, (pravého)?
Proč se jedno manželství dočká diamantové svatby a druhé, zdánlivě perspektivní končí ubodáním partnera?
Na tohle všechno zná odpověď pouze karma. A protože většina z nás nemá schopnosti karmického vhledu, musíme se podržet alespoň základních pilířů karmického působení.
Předně, k důležitým obdobím svého života kráčíme v hlubokém podvědomí. A z tohoto podvědomí se spřádá osud.
Během života potkáváme různé lidi; jedni působí na náš rozum, nebo nejvýše na náš estetický smysl, druzí působí na naši vůli, na naši hlubší podstatu. Jestliže lidé působí na naši vůli, jestliže v nás vzniká silná sympatie nebo antipatie a my chceme tuto sympatii nebo antipatii svou vůlí využít, pak byli tito lidé v předešlém pozemském životě s námi nějak spojeni.
Tak se prodíráme životem se svými rodinnými, přátelskými a partnerskými vztahy, vedeni nevědomým měsíčním působením karmy, abysme v okamžiku setkání přeměnili toto na sluneční působení naší vůle a začali pracovat na karmě budoucnosti.
To všechno nám ještě komplikuje naše nevyspělá duše, ovládaná vášněmi, pudy a žádostmi. To, co průměrný člověk nazývá láskou, je často jenom ten nejkrajnější egoismus. Dokonce i láska matky, která se stará o nemocné dítě, je mnohdy jen výrazem egoismu,, který se třese bolestí ze ztráty dítěte. Pravá láska je vždy produktivní.
Když si představíme, co všechno je ve hře a nad naše chápání, nezbývá, než se sklonit s pokorou nad moudrostí běhu světa a s důvěrou přijímat vše, co nám osud přináší.
Inka
17.02.2012, 09:41:41 RE:
Reagovat
100 bodů panu ZMP za - cituji - "Pokud někdo zaplete city do jakéhokoliv výkladu, včetně výkladu citů, nevěřte mu..." Paní Kristina - cituji - "cítí na co se ptá Spatrakus a současně a na co hledáme odpověď my všichni..."
Kristina
17.02.2012, 11:49:21 RE: Ince
Reagovat
Ať chcete nebo nechcete, city nás v určité míře zatím ovládají všechny, vy jste názorný příklad, protože můj příspěvek ve vás vyvolal mohutné opoziční cítění, které jste potřebovala sdělit.
Jedna věc je sdělovat zásadní filosofické pravdy oproštěné od osobnostního pohledu a druhá věc je vcítění se do druhého člověka s touhou po pomoci a pochopení.
Kdyby to tak nebylo, chodily by po zemi jenom suchopárné postavy, které by sice věděly, co vždy filosoficky říci, ale vy tratila by se lidská citovost, co dělá byť zatím nedokonalého člověka člověkem.
K odpovědím ZMP VM: doufám, že se nezdá jenom mně, že většina odpovědí je někdy až příliš složitá. Předpokládám, že tyto stránky nenavštěvují jen filosoficky vzdělaní lidé a tak by je forma odpovědí mohla odradit, pokud sem zavítají.
Inka
17.02.2012, 14:37:52 RE:
Reagovat
Prosím, zveřejněte zde fakta, která dokládají Vaše tvrzení:
1/ že, "Ať chcete nebo nechcete, city nás v určité míře zatím ovládají všechny", 2/ že, "jsem názorný příklad, protože váš příspěvek ve mne vyvolal mohutné opoziční cítění." Vaše odpověď může být klidně i složitá, podobně jako odpovědi pana ZMV, mně to nijak neodrazuje. Naopak mne překvapuje Vaše žádost, aby v sekci nazvané "Filosofie+duchovní věda" nebyly odpovědi vyžadující i filosofický rozhled. Děkuji.
ZMP VM
17.02.2012, 15:16:14 RE:
Reagovat
Domnívám se, že polemika Inky s Kristinou, která samozřejmě do diskuse patří, vznikla na základě nedorozumění. Slova Kristiny: "cítím, na co se Spartakus ptá a na co hledáme odpovědi my všichni", předcházejí výkladu. Tzn., že cítění v nich obsažené není součástí násleldujícího výkladu. Cítění je zde pouze pohutkou k výkladu a tedy zcela namístě. Přistupovat k výkladu bez citového impulzu by bylo kantorským mentorováním... Ke složitosti odpovědi: Snažím se odpovídat tak, aby výklad mohl oslovit co nejširší veřejnost, nikoliv jen tazatele. Podstatné by mělo být to, zda je výklad pravdivý. Je-li pravdivý, pak se ho kdokoliv může pokusit vyjádřit jednodušeji než já... zmp
Inka
17.02.2012, 16:00:26 RE: RE:
Reagovat
Nejde o nedorozumění - mne skutečně zajímá, zda paní Kristina může doložit svá cítění ZA jiné lidi (ať už za mne, tj. své cítění o tom, že její příspěvek ve mne vyvolal opoziční cítění nebo zda může doložit své cítění za pana Spatrakuse, tj. když paní Kristina tvrdí, že cítí, že pan Spatrakus se ptá na otázku: "Co je to pravá láska?" - já jsem prostě přesvědčena, že kdyby se pan Spatrakus chtěl zeptat na to "Co je to pravá láska?", tak se prostě zeptá, nebo kdyby se paní Kristina chtěla zeptat "Co je to pravá láska?", tak se přece také může buď zeptat sama za sebe nebo jen obecně. Proto se ptám paní Kristiny na fakta - pokud taková fakta existují, přijde mi důležité o nich vědět. Tzn. neptám se, zda paní Kristina přistoupila k výkladu z citových či jiných pohnutek - to je sice také zajímavý úhel, ale přijde mi v tomto případě až moc široký - ok, vždyť jste napsal, že se vždy snažíte oslovit nejšiřší okruh veřejnosti.).
Kristina
17.02.2012, 21:17:49 RE:
Reagovat
Pokud "skousnete" náročné odpovědi ZMP VM a já věřím, že ano, pak nepotřebujete zveřejnit ani fakta dokládající moje tvrzení, protože je lehce pochopíte. Možná by se mohl do diskuse zapojit ten, kolem něhož se debata točí...Spartakus?...
Inka
21.02.2012, 12:18:36 RE:
Reagovat
Je škoda, že jste mi neodpověděla na moji konkrétní otázku - stačila úplně jednoduchá odpověď buď "fakta jsou ta a ta" nebo "spletla jsem se a nemám žádná fakta." Místo toho se opět stavíte do pozice, z níž tvrdíte, že já nepotřebuji odpověď na svou otázku. V tomto Vašem postoji je nepřímo obsažena odpověď na moji otázku a tím je tato věc uzavřena.
PD Tce
21.02.2012, 17:27:55 RE:
Reagovat
Kristina ale psala, že to ''cítí''....ne že si to ''myslí'', čí že to dokonce ''ví'' ...
Cítit něco je, dle mne otázka podvědomí.
Myslet si něco, je dle mne otázka subjektivního vědění.
Vědět něco, je dle mne otázka objektivního vědění.
Pokud spíše pocitový člověk řekne, že něco cítí, že si něco myslí, či že něco ví – tak spíše jen toto vše tak cítí.
Pokud spíše rozumový člověk řekne, že něco cítí, že si něco myslí, či že něco ví – tak spíše si toto vše jen myslí.
Pokud spíše svobodomyslný člověk řekne, že něco cítí, že si něco myslí, či že něco ví – tak tomu tak spíše je.
Úplná svobodomyslnost (bezcitná a bezmyšlenkovitá) = dovršení
City (hned) nelze podložit fakty .....pokud ano, jednalo by se o subjektivní fakta a to by se rázem jednalo o myšlenky (ne city) a to tedy od spíše rozumového člověka, či o pocity ve formě myšlenek od pocitového člověka...spíše svobodomyslný člověk fakta hned hledat nebude, či bude ale hned je nenajde (viz. Kristína).
Tedy až případným následným důkladným rozborem diskuse, pravdomluvností a nalezením pravého sebe sama každého z diskuse a díky určitému času potřebnému k uvědomění je pak možné se dopracovat k tomu, zdali byly pocity Kristýny správné = nalézt ony fakta.
Ale není vhodné k takovému rozboru někoho nutit, je to přímo nevhodné.....dotyčná sama napsala, že se jedná (jen) o pocity....rozbor pocitů je intimní...
Bohužel necítím, nemyslím a ani to nevím, zdali toto jen tak cítím, myslím si, či to vím...
Inka
22.02.2012, 09:59:34 RE:
Tato Vaše reakce je vytrhnuta z kontextu (neptala jsem se paní Kristiny na rozbor jejích citů) - hned od začátku se ptám na vysvětlení této věty paní Kristiny - cituji: "vy jste názorný příklad, protože můj příspěvek ve vás vyvolal mohutné opoziční cítění". Pokud je přece něco (cokoli) NÁZORNÝM příkladem, tak to prostě musí spočívat na faktech, na skutečnosti, pokud nikoli, v čem je potom ta názornost? Je zbytečné toto dále rozebírat, věc je uzavřená, jak jsem napsala v předchozím příspěvku.
PD Tce
22.02.2012, 15:15:24 RE:
Opravdu jste se ptala hned od začátku a po celou dobu jen na toto?
Jinak mohu se ještě zeptat, proč jste ohodnotila 100 body větu pana ZMP? Proč jen tu jednu? A hlavně proč vůbec jste jí (veřejně) hodnotila?
Vaše odpověď na tyto poslední otázky bude tím řešením, na tu tedy Vaší jedinou otázku položenou hned od začátku.
Třeba je vše jen nedorozumnění, nebo taky ne. Můžete si teď vymyslet odpověď jakou chcete, nebo taky ne, je to na Vás...ale ptám se, pokud už odpovíte upřímně – budou to vaše pocity, myšlenky nebo to víte? (to proč jste hodnotila).
Míchám se už tam,kam jsem původně nechtěl, omluvám se Kristině.