Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Přírodověda

8. 12. 2013

rebel
23.08.2013, 08:11:33
gravitace
Reagovat

Na čem závisí gravitace? Akademická věda gravitaci bere jako fakt. Ale neumí ji plně vysvětlit. Tak to došmodrchá, že tomu nejde moc rozumět. Co způsobuje opačné znaménko gravitace a antigravitace? Na wikipedii hovoří o částici graviton. Do jaké vzdálenosti působí gravitace? Je tedy vpořádku Newtonovům gravitační zákon?

ZMP VM
23.08.2013, 10:43:50
RE:
Reagovat

Protože teoretická věda neumí oddělit sílu od hmoty, pokládá sílu za vlastnost hmoty. Odtud Newtonův gravitační zákon. Schizofrenicky však na druhé straně (v kvantové mechanice) dospívá k závěru, že hmota je dána působením sil. Uzavírá tím bludný kruh ve stylu „co bylo dřív, slepice nebo vejce (síla nebo hmota)?


Kvantová fyzika předpokládá pro síly gravitace super-mrňavou částici „graviton“. Graviton je prý částice, vykazující přitažlivé síly. Graviton tedy vysvětluje gravitační síly gravitační částicí, která vykazuje gravitační síly, které jsou ovšem gravitačními částicemi (gravitony), které vykazují gravitační síly atd., stále dokola, tak říkajíc donekonečna...


Problém je, jak z téměř neměřitelných gravitačních sil nezměřitelně mrňavých gravitonů, poskládat silné gravitační pole, například pole zemské gravitace?


Jednoduše! Gravitační síly prý dosahují až do nekonečna. Se čtvercem vzdálenosti však slábnou, takže jsou v nekonečnu neměřitelné...


Tíhnutí k iluzi nekonečna je pro teoretickou vědu výhodné, nebo do žumpy nekonečna může naházet mnohé z toho, co nedokáže vysvětlit...


Wikipedie: „Pro silná pole a velké rychlosti (relativistické, blížící se rychlosti světla) se používá k popisu gravitace obecná teorie relativity (platí i pro slabé pole a malé rychlosti)...“


O iluzornosti Einsteinovy teorii relativity jsme v naších diskusích již vícekrát mluvili...


Akademické tvrzení, že všechna tělesa vykazují síly gravitace, avšak tím menší, čím jsou menší, kontrastují s malými tělesy zvanými magnet. Magnetické síly malých magnetů jsou dostatečně velké na to, aby přitáhly nebo odtlačily železný předmět. Magnetické síly magnetů jsou tedy v porovnání s jejich údajnými gravitačními silami nepoměrně obrovské. Jak je tedy možné, že Zeměkoule, obsahující obrovské množství magnetů, nepřitahuje železné meteority mnohostí obrovských magnetických sil, ale mnohostí nepatrných gravitačních sil?


Všimněme si, že magnetické pole Zeměkoule nedosahuje do nekonečna, ale vychází z jednoho magnetického pólu a vrací se k druhému magnetickému pólu Země. Obdobně je tomu s gravitačními silami Země, které rovněž nesahají do nekonečna. Vychází od svého počátku a od svého konce se v proměněné podobě vrací k Zemí zpět. Jako gravitace a antigravitace se projevuje působení dostředivých a odstředivých sil, to je sil tlaku a sil tahu. Tyto síly jsou přirozeně konečné a působí na tělesa, která se ocitnou v jejich dosahu. Nic víc. Jejich původ a konfiguraci je nutno vysvětlit silovou konstrukcí naší planetární soustavy, nikoliv silami danou hmotou...


zmp

rebel
28.08.2013, 09:47:05
RE: RE: síla a hmota
Reagovat

Nepochází-li síla od hmoty, kde se bere? Je snad síla sama o sobě? Co to je hmota bez síly? V každé hmotě jsou nějaké meziatomární vazby, síly. Také je možné hmotu spálit, jako třeba dřevo a tam je síla. Oheň je velká síla. Nebo ne?

rebel
28.08.2013, 09:47:18
RE: RE: síla a hmota
Reagovat

Nepochází-li síla od hmoty, kde se bere? Je snad síla sama o sobě? Co to je hmota bez síly? V každé hmotě jsou nějaké meziatomární vazby, síly. Také je možné hmotu spálit, jako třeba dřevo a tam je síla. Oheň je velká síla. Nebo ne?

ZMP VM
28.08.2013, 11:20:31
RE:
Reagovat

Pojem „hmota“ chápeme v současné době zcela abstraktně, neboť o konkrétní hmotě (materii) vlastně vůbec nic nevíme. Od zakladatele novodobé fyziky Isaaka Newtona, se ve škole naučíme, že: „hmota = objem x hustota“ a tím naše vědomosti končí. A jde vůbec o skutečné vědomosti?


Hmota je dána objemem čeho? Hmoty? Hustotou čeho? Hmoty? Neučí Newton náhodou zcela tautologicky, že „hmota x hmota = hmota“?


Z kontextu Vašeho příspěvku vyplývá, že jste se měl ptát: „Co to je síla bez hmoty? Omylem jste se však zeptal správně: „Co to je hmota bez síly?“


Opustíme-li tu „bájesloví“ současné teoretické vědy, v podobě „meziatomárních vazeb, či sil“ a jiných bubáků, zůstanou nám pouze síly. Otázkou tedy je, existují síly „samy o sobě“ (absolutně), nebo mají nějaký relativní původ? Sílu svalů za existující „samu o sobě“ patrně pokládat nebudeme. Jejich projevu však předchází síla vůle, kterou se z objektivní reality přesouváme do reality ryze subjektivní...


Pokud hmotu (např. dřevo) spálíme, dostaneme opět jen hmotu, to je popel a kouř. Oheň tu nedostaneme, ale naopak ho musíme ke spalování dřeva přidat. Silou můžeme dřevo například zlomit. Oheň však při spalování dřeva neprojevuje sílu, ale teplo. Všimněme si však například, že popel ze spáleného dřeva má mnohem menší objem než spalované dřevo, a že u kouře je tomu naopak. Vhodnou manipulací se těmito fakty, můžeme pomocí ohně uvolnit ze dřeva (nikoliv z ohně) sílu...


zmp

 
Zdeněk
13.03.2013, 15:14:15
nadsvětelná rychlost
Reagovat

 


 


 


 


Nedávno se objevila ve sdělovacích prostředcích zpráva, že neutrina se prostorem pohybují nadvětelnou rychlostí. Nyní experimentátoři zjistili chybu související s měřením času v tomto experimentu Přesto se pokusíme stanovit jak se takové částice mohou chovat.  Budeme sledovat problematiku nadsvětelné rychlosti převážně z hlediska speciální teorie relativity.


 


Postuláty Einsteinovy speciální teorie relativity.


 


Všechny fyzikální procesy v přírodě musí probíhat ve všech inerciálních soustavách stejně.


Princip konstantní rychlost světla.


Oběma postulátům vyhovuje Lorentzova transformace [1], a též „nová transformace“ [2] , aby rovnice popisující  fyzikální procesy byly invariantní při transformaci souřadnic.


 


Transformace souřadnic  a  času.


 


Rovnice „nové transformace“  budeme  užívat při hodnocení nadsvětelné rychlosti částic.


Lorentzova transformace má rovnice pro  x‘, t’ stejné  , ale pro y‘, z‘ platí  jiná pravidla  .


Pak při nadsvětelné rychlosti   je výraz pod odmocninou v rovnicích záporný , proto jsou                                           transformační rovnice   imaginárními  veličinami.


 


Kontrakce délek a dilatace času při nadsvětelné rychlosti.


Pro kontrakci délek a též pro dilataci času dostáváme  imaginární veličiny.


Výraz pro energii při nadsvětelné  rychlosti je též imaginární.


 


 


 


Hmotnost při nadsvětelné rychlosti.


 


Při nadsvětelné rychlosti  je tedy i hmotnost částice imaginární.   Takže  všechny námi sledované veličiny   při nadsvětelné rychlosti jsou imaginární.


 


 


Velké  nadsvětelné rychlosti .


Hmotnost  při  velkých (nekonečných) rychlostech  je reálná, ale nulová.                                                                                                                                   Při   velmi vysokých rychlostech  jsou délky  imaginární  .


Čas  při nekonečných rychlostech přestává  existovat.    Podobně elektromagnetické pole mizí  .


Při velmi vysokých  (nekonečných)  rychlostech  v  →    přestává existovat čas , mizí hmota,  neexistuje ani elektromagnetické pole a délky jsou imaginární.  Jaký je vesmír ? Kdo nebo co se může pohybovat tak velkou rychlostí? - Jedině stvořitel.


 


 


Tachyony.


 


Tachyony jsou hypotetické částice pohybující se rychlostí větší než je rychlost světla  . Avšak to porušuje princip kauzality, kdy každý jev má svou příčinu, která ho předchází  v čase. Neví se, kde tachyony hledat a nebyly zatím ani nalezeny. Je obtížné určit, které částice se mohou takovou rychlostí pohybovat. Přesto je rozumné něco vědět  o takových částicích.


 


 


 


Závěr .


 


Při nadsvětelné rychlosti    jsou veličiny jako délka, čas, hmotnost,energie a případně též elektromagnetické pole imaginární veličiny a tak nelze o nich nic více říci  Je  též třeba vzít do úvahy  supernovu SN 1987A  v mlhovině  Tarantule, která vybuchla dne 23.2.1987, kde světlo mělo zpoždění


asi jen 4 hod. za příchodem neutrin.  Mlhovina je od nás vzdálena 168000 světelných let a neutrina ze supernovy  byla u nás  zaznamenána dříve než světlo o uvedené necelé 4 hod. To je mnohem dříve, než by to odpovídalo prvním  experimentů v CERN a detektoru částic v Gran Sasso Laboratory v Itálii..  Takže světlo se šíří rychlostí  c ve vakuu a případné jeho zpoždění  je způsobeno mraky materiálu po výbuchu ,kdy světlo ze supernovy lze vidět až se prostředí zjasní . Neutrina na své cestě k naší zemi nemají téměř žádné překážky a uvolňují se z explodující hvězdy dříve než světlo, takže mohou přijít dříve. Pozorování supernovy SN 1987A také ukazují , že neutrina se nemohou  pohybovat rychleji než světlo , pohybují se stejnou rychlostí jako světlo ve vakuu.


 


Literatura .


..[1] R .P.Feynman a kol.: Feynmanovy přednášky z fyziky, Praha 2001 (český překlad)


[2] Z. Mráz : Fyzikální zákony a relativita, sborník EPVE 08,VUT Brno 2008.(CD)


 


 


 

ZMP VM
14.03.2013, 11:15:31
RE:
Reagovat

Zvykli jsme si již na Otu, jenž si navykl snášet do naší webové diskuse „kukaččí vejce“ v podobě dlouhatánských idealistických tezí, aniž by o nich připouštěl jakoukoliv diskusi, aniž by na případné námitky či dotazy jakkoliv reagoval. To patrně inspirovalo Zdeňka, ke snesení „kukaččího vejce“, rovněž dlouhatánského, byť pro změnu z kuchyně spekulativního materialismu (teoretické vědy).


Jeho příspěvek, stejně jako ty Otovy, neklade žádné otázky ani námitky aniž vykazuje sebemenší souvislost s probíhající diskusí. To znamená, že jen zbytečně zabírá místo k propagaci cizích nesmyslů a budí dojem, že na něj nechceme reagovat, protože je „neotřesitelně pravdivý“.


Nezbývá, než tato kukaččí vejce v naší diskusi mazat.


Učiníme tak, jakmile se ukáže, že na tento příspěvek nechce nikdo reagovat.


Moje reakce je následující:


Na téma Einsteinovy teorie relativity a kvantové fyziky jsme se tu již několikrát diskutovalo. Naše věcné námitky proti těmto teoriím nikdo nevyvrátil, takže tu na demagogické omílání takových teorií nejsme zvědaví.


Ke Zdeňkem uvedeným postulátům Einsteinovy spec. teorie relativity stojí za to připomenout, že tato teorie stojí a padá s tzv. hraniční (nepřekročitelnou) rychlostí světla („princip konstantní rychlost světla“), zcela odporující zdravému rozumu a vyvrácené již v době Einsteinově, například Teslou (viz předchozí diskuse).


Všechny ostatní postuláty jsou tu zcela podružné a jak jinak také pochybné.


Pozoruhodné je, jak je případným oponentům v souvislosti s případnou nadsvětelnou rychlostí vyhrožováno pojmem „imaginární“ (vymyšlené, pomyslné, neskutečné, zdánlivé), s kategoricky připojenou otázkou: „Kdo nebo co se může pohybovat tak velkou rychlostí? - Jedině stvořitel.“


Jenže právě to již vyvrátil zmíněný Tesla.


zmp

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář