Filosofie + duchovní věda 27
Komentáře
Přehled komentářů
Chápu, že mluvíte v podobenstvích, ale použité podobenství musí odpovídat nejen tomu, k čemu je připodobňováno, ale především musí respektovat své vlastní zákonitosti. Nemůžeme přece použít podobenství například takto: „Septuaginta má 72 druhů čtení tak, jako v matematice platí, že: 3 + 3 = 72“...
Proto zrno nemůže představovat sirotka, ani zárodek, ale semeno. Sazenice nepředstavuje sirotka, ale dítě. Přesadit či vysadit nelze vše, ale jen něco (část všeho). Rodina nejsou kořeny, ale kultura, jako mluvíme např. u kultuře na určitém poli. Prostředí představuje okolí rostliny atp...
Ti, co v novověku zakládali stát Izrael, nebyli z této země nikdy vyhnáni (ani jejich předkové, či prapředkové), neboť to nejsou původní (pokrevní) Izraelité, či Židé. Jsou to konvertité k Židovskému vyznání...
Okamurovy výroky na adresu cikánů, jsou jen Okamurovy výroky. Čeští cikáni zpravidla nechtějí „svůj stát“, ale „své sociální dávky“. Přesadíte-li je do „jejich státu“, kdo jim tam bude dávky vyplácet?
Téměř všude se daří těm, kteří jsou nějak napojeni na téměř všude fungující tajné organizace. Kdo má movité kamarády v Tramtárii, bude se mu dařit i tam.
Jak říkáte: Jedná se o konspirace.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sionismus, cikánismus, aj...
(PD Tce, 27. 3. 2014 16:26)
Tedy jestli to dobře chápu, tak:
Židé ani Izraelité již neexistují.
Existují nyní jen židé = konvertité….většinou to jsou Chazaři.
Sionismus = spíše se jedná o Chazary.
Dnešní Palestina se původně jmenovala Země izraelská.
Dnešní Palestinec = něco jako původní Pelištejec?
Pelištejec = přistěhovalec
Pelištejec = indoevropan….muslim?
Pelištejec = odpůrce Izraelitů….
Tedy stát Izrael = snaha o oživení Země izraelské? Ale již jen v rámci konvertismu-sionismu-chazarů-kabala+tora-satan atd….jak už jsme si řekli?
Ještě by mě zajímalo, co pro lidstvo znamená, když tedy Izraelité ani Židé již neexistují, že tedy lidstvo přišlo o toho jejich mesiáše? Nebo jím byl Ježíš? Ale to jsme si již řekli, že nebyl. Tedy Izraelité byli šlechtěni na příchod mesiáše, ale k tomu tedy nedošlo…co to tedy pro lidstvo znamená, že se ono vyšlechtění nedokonalo? Nebo jsem to špatně pochopil?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sionismus, cikánismus, aj...
(zmp, 28. 3. 2014 9:32)
Izraelské kmeny se geneticky rozplynuli v okolním světě následkem asyrského zajetí. Judský kmen se definitivně rozplynul v římské říši, po 4. st. nl. Tzn., že dnes již geneticky čistí Izraelité či Židé neexistují a nevyznávají Judaismus.
Současní Židé jsou konvertité.
Sionismus je vynález konvertitů z asijských Chazarů.
Dnešní Palestina se původně jmenovala Palestina, podle původních obyvatel Pelištějců, kteří nebyli přistěhovalci ale bojovali proti přistěhovalým Izraelitům. Po příchodu Izraelitů se Palestině říkalo mj. izraelská země.
Pelištějci nebyli „Indoevropané“, ale prostě obyvatelé Palestiny. Víc o nich není známo. Muslimy se mohli stát až po Mohamedovi (7. st. nl.).
Stát Izrael představuje imperiální úsilí o jakési formálně umělé znovuoživení izraelské země, nikoliv původní izraelské kultury.
O Židovského mesiáše nepřišlo lidstvo, ale původní Židé, kteří se ho zřekli, takže ho mohlo získat ostatní lidstvo, jako ideál křesťanství, jako Božího Syna. Ježíš Nazaretský byl jen po tři roky tělesným nositelem Krista, mezi svým 30. a 33. rokem života (od křtu na Jordáně do ukřižování na Golgotě.
Izraelité byli šlechtěni tak, aby mohli geneticky vyvinout fyzické tělo schopné přijmout Kristovu inkarnaci. V poslední fázi (po Šalamounovi) se toto genetické šlechtění koncentrovalo jen na Judský kmen, z něhož nakonec skutečně vzešel Ježíš Nazaretský. Šlechtitelské díly tedy bylo úspěšně dokonáno. V něm inkarnovaný Kristus se však nestal mesiášem Židovského národa, ale individuálních Křesťanů, Kristovců, následovníků Krista (nikoliv tedy mesiášem křesťanských institucí).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sionismus, cikánismus, aj...
(zmp, 30. 3. 2014 11:00)
Desatero nelze jen tak bezevšeho nazvat křesťanským. Křesťanství ho převzalo od Izraelitů a přidalo k němu ideu odpuštění, poznávání pravdy, individuální svobody a svobodné lásky.
Ježíš Kristus skrze Šimona Petra satanovi přikázal: „Pas mé ovečky!“
V pokušení Ježíše Krista na poušti čteme:
- Jak ďábel (Lucifer) svádí člověka k pyšné vypínavosti (vynesl Ježíše na velmi vysokou horu a řekl: Budeš-li se mi klanět, všechna království tam dole ti dám.)
- Jak satan (Ahriman) svádí člověka k nízkosti (snesl Ježíše na střechu chrámu a řekl: Skoč dolů!)
Satanovo pasení Kristových oveček tedy spočívá v ponižování ďábelsky povýšeného člověka, který tak musí vyvinou vlastní síly k povznesení své pravé (nikoliv ďábelské) lidské důstojnosti.
Satan vede člověka od ďábelské pýchy k nízkosti:
1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání!
(poskvrnění, nikoliv očištění)
2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky!
(animální život, prostý veškeré duchovnosti)
3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam!
(teoretické myšlení emancipované od „klamné“ reality)
4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku, vyplýtvanou na nevděčníky!
(cukrle pro vděčné otroky a nenávist ke svobodomyslným nevděčníkům)
5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře!
(tendenční vendeta ve vztazích mezi lidmi, bez snahy o poučení z příčin vzájemného poškozování)
6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry!
(poslušnost vůči mocným, nikoliv pomoc potřebným)
7. (= 2.) Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se díky "božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji" stal nejzkaženějším zvířetem!
8. (= 1.) Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k fyzickému, mentálnímu nebo emočnímu uspokojení!
9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu
(Satanova „církev“ se vždy stavěla proti Kristu, který není mesiášem křesťanské instituce, ale jednotlivých svobodných křesťanů a jejich svobodného společenství)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sionismus, cikánismus, aj...
(PD Tce, 29. 3. 2014 21:14)
Sedí to....Abram, praotec Izraelitů - z města Ur - dnešní Irák....
Děkuji!
Mohl byste prosím ještě okomentovat toto satanské devatero?
(Možná s ohledy na křesťanské desatero?)
1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání!
2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky!
3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam!
4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku, vyplýtvanou na nevděčníky!
5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře!
6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry!
7. Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se díky "božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji" stal nejzkaženějším zvířetem!
8. Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k fyzickému, mentálnímu nebo emočnímu uspokojení!
9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu
úspěšný člověk
(rebel, 18. 3. 2014 20:06)
Rodiče často nutí děti do toho, aby byly tzv. úspěšné. O co tady jde?
Jak úspěšné? Aby měly kariéru, úspěch?
Proto nutí děti od mala jen se učit, biflovat.
Nebo z nich chtějí udělat tzv. virtuosa. Třeba 4,5,6 letý Číňánek nebo kdo hraje na klavír, housle. Je správné takto dětem brát dětství?
Ale zase takové talentované děti, lidé , posouvají společnost dál, posouvají vědu, umění. Co byl svět bez Mozarta? Myslíte, že kdyby ho jeho táta už od mala nevedl k hraní a komponování, že by z něj něco bylo? Spíše asi nic.
Dokonce jsem slyšel od někoho, že Bach, to je absolutně nejvyšší špička, co vůbec v hudbě existuje. Není prý nic víc než dokázal Bach. Ale Mozart prý je přece ještě o kousek výš:-)
Tak jak tedy vyhledávat talenty a jak je vést k úspěchu? Udělat z děti úspěšné jedince?
Re: úspěšný člověk
(zmp, 19. 3. 2014 12:21)
Chceme-li mít dítě úspěšné, pak mu vnucujeme něco, co chceme my, bez ohledu na dispozici dítěte a tím mu zkazíme nejen dětství, ale celý život.
Otec Mozarta chtěl mít také úspěšné dítě, to se však ukázalo být Mozartem. Výjimeční lidé se občas (ne vždy) projeví výjimečně již v útlém dětství. Právě na jejich úkor chtějí mít lidé úspěšné ty své děti, bez ohledu na jejich talent. Toho dosahují na jedné straně drilem netalentovaného dítěte, na druhé straně znemožňováním rozvoje skutečných talentů. Jedno bez druhého k úspěchu nevede...
Bach představuje samo ztělesnění hudby. Proto byly prováděny pokusy reprodukovat jeho hudbu neosobně. Protože člověk není schopen strojové dokonalosti, byly tyto pokusy původně neúspěšné. Jakmile však byly vyvinuty vhodné stroje (syntetizátory), ukázalo se, že neosobně strojové provedení některých děl Bacha nejen překonává veškeré výkony lidské, ale je také bezkonkurenčně nádherné. Proto je pravdou, že Bachova hudba je hudba sama, nad níž nelze v hudbě ničeho lepšího dosáhnout. Proto pod Bachem zeje hluboká propast, než je možno jmenovat další hudební génie, jako je Bethoven aj. Ač je to zhola nemožné, přece je Mozart o něco výš než Bach...
Talenty není třeba vyhledávat. Stačí jen odstranit zmíněné znemožňování rozvoje skutečných talentů, stačí u každého dítěte rozvíjet vlohy které skutečně má. Nepotlačovaný talent se pak vynoří sám...
umění dnes a v šedesátých letech
(rebel, 18. 3. 2014 23:00)Když se podíváme na umění 60 let, na tzv. českou filmovou vlnu, to byl světový fenomén, Forman, Werichovy filmy, hudební skladby, různé zpracování klasických děl, Goetha aj, vtipy a scénky...nevím, pletu se? - ale to bylo něco, hudba měla rytmus, harmonii, texty měly kultivovanost, dnes mi to připadá vše oplzlé, hrubé, sprosté. Přitom umění dělají titíž lidé, vyvolená elita, myslím soukmenovci, jako předtím. Přesto je v tom oduševnělost, oduchovnělost...
Re: umění dnes a v šedesátých letech
(zmp, 19. 3. 2014 11:41)
Umělecká tvorba za reálného socialismu se postupně pozvedla nad předchozí liberální šosáctví, aby se po listopadu zřítila na úroveň „pyšného a falešného divadla“.
To vzepětí bylo dáno ideologií, která je vždy kulturně výš než pouhý kšeft.
Ideologie sebou nese také nechvalně známou cenzuru, bez níž se nekulturní kšeft zvrhne v drze nestoudný exhibicionismus ohavnosti.
To, co umění povzneslo z liberální šedi, byla tedy ideologie a cenzura, bez níž vše zase do šedi upadlo.
Nyní si představte, kdyby dostala šanci skutečně svobodná kultura.
nová pedagogika
(rebel, 11. 3. 2014 18:14)
Našel jsem náhodou článek o škole a vzdělání dětí. Zajímá mne Váš názor na takovéto vzdělávání.
Chcete zdravé, radostné a úspěšné dítě? Neposílejte ho do školy
Proč vede dnešní školní systém děti k pasivitě, rezignaci a šikaně? Svobodné školy nabízejí podle mnohých lepší způsob vzdělávání dětí, přesto jsou v ČR ilegální.
Vzdělávání dětí není lehké téma. Člověk řeší především to, kde narazí na nějaký problém - takže jsem se systémem základního školství u nás nezabýval do doby, než mé děti dorostly do patřičného věku. Když nás první den ve škole přivítala paní učitelka větou "Tak, a teď dětem začínají povinnosti.", začal jsem tušit, že něco bude špatně.
Opravdu takto se otevírá cesta za dobrodružstvím ve světě poznání? Problémy přibývaly a postupem času se z nás rodičů staly stroje, které mají pod dohledem školy nutit své děti dělat to, co nechtějí. (Nucené domácí úkoly, nucené psaní, nucené čtení. Někteří rodiče asi vědí, o čem mluvím.)
Dostavil se výsledek? Ano, pokud za něj považujeme poslušné, rezignované, demotivované dítě bez vlastní odpovědnosti a kreativity, dítě, které jen pasivně čeká, co na něj další den dospělí zase vymyslí.
Tady něco nefunguje. Opravdu neexistuje jiný přístup? Neexistuje způsob učení, který není založen na opozici žák - učitel, na oboustranně vyčerpávajícím souboji o vnější autoritu, kázeň a o podobné, dnes podle mne ve škole přežité pojmy? Důsledkem tohohle věčného a hloupého souboje je zlomený či přinejmenším demotivovaný žák, na druhé straně pak pedagog, který do důchodu často odchází naprosto zničený.
Našel jsem něco z mého pohledu zajímavého. Jde o filozofii vzdělávání založenou na jednoduchém - pro nás, vychované ve stávajícím systému školství, velice provokativním - pravidle. Jedná se o "self driven learning", tj. dítětem, studentem řízené učení. Z vlastní rodičovské zkušenosti poznávám, že toto je hrana, kterou dítě velmi ostře vnímá. Pokud ji respektujeme, je z něj zvídavé mládě, které ani neví, že se učí. Vědomosti takto aktivně získané mu zůstanou navždy, nezapomene je ihned po napsání patřičné písemky ve škole.
Pokud najdete motivaci seznámit se s touto filozofií učení, stačí vyhledat pojem "unschooling", doporučuji také jeho české představení na webu www.svobodauceni.cz . (Dozvíte se, jak fungují tzv. svobodné školy, proč v nich neexistuje šikana i proč je taková škola mnohem náročnější, ačkoli si děti na první pohled „dělají, co chtějí“. ) Je příznačné, že na rozdíl od zbytku Evropy a vyspělého světa staví ČR svobodné školy do ilegality.
Našim pedagogům by se asi nelíbilo, pokud bych je označil za bachaře. Můžeme tedy použít termín „dozorci" nebo hledat nějaký eufemismus. Každopádně jde o dospělého člověka, který kontroluje, že se jiní lidé (v našem případě děti) nacházejí tam, kde z vlastní vůle být nechtějí a dělají z donucení cosi stanovené odněkud shůry.
Bohužel zavíráme své děti prakticky po celé jejich dětství do ZOO s názvem škola. Zbavujeme je možnosti učit se rozhodovat a přistupovat odpovědně k sobě a okolnímu světu. Když potom děti pošleme do života, mají to podobně těžké, jako když zvíře od narození držené v kleci vypustíme do volné přírody.
Chybí jim totiž praxe v samostatném uvažování. Tu děti nemohly získat, protože namísto her a s nimi spojeného tvůrčího přemýšlení strávily dětství memorováním lexikálních informací, jež už stejně zapomněly - protože písemka už byla.
Za obrovský problém považuji násilně udržovaný monopol státu na základní vzdělávání. Ani úředník na ministerstvu, ani sebelepší pedagog a dokonce ani já jako rodič nemám mandát rozhodovat, která znalost, které téma, která kniha je pro dítě důležitá a která není.
Máme však samozřejmě moc tato svá rozhodnutí dětem vnutit. Jakým právem? Stejným, jako má třeba Moskva právo poslat tanky na Ukrajinu – tedy právem silnějšího. Můžeme to takhle dělat, nedivme se pak ale, že vychováváme národ pokořených, rezignovaných, poslušných lidí, bez inspirace a odvahy měnit svět k lepšímu.
[Pavel Richter, zdroj]
Re: nová pedagogika
(zmp, 12. 3. 2014 11:15)
Chtít „úspěšné dítě“ znamená chtít ho zvýhodnit (v duchu parazitizmu) na úkor ostatních.
„Neposílejte ho do školy“ (platí i pro „svobodné školy“) = má-li na ostatních parazitovat, nemůže se s nimi ve škole přátelit...
U dětí mají být rozvíjeny především schopnosti které mají, nikoliv neschopnosti, které chceme bez talentu rozvíjet k úspěšnosti, kterou si vysnili rodiče nebo vychovatelé...
Psaní, čtení atp. nemůže být nucené, pokud u dítěte vzbudíme zájem o to, co píše a čte. Vzbudit zájem je důležitější, než samotné psaní a čtení...
Jen předškolní dítě neví, že se učí. Pokud to neví ani školní dítě, pak je buď úplně tupé nebo se vůbec neučí. I když se dítě učí hrou, přece ví, že se něčemu učí...
Dělají-li si děti „co chtějí“, pak to nemohou dělat současně v kolektivu. Vzbudit zájem se nedá v duchu: Dělejte si co chcete!...
Našim pedagogům by se nelíbilo, kdybychom je označili za „dozorce“ atp. Zpravidla však (zejména ve státních školách) jinou kvalifikaci nemají, a jak se zdá, nemá ji ani autor...
Autorovi se nelíbí, že se děti učí jen poslouchat a chce to nahradit tím, že se budou učit jen rozhodovat. Obojí je jednostrannost. Svévoli není třeba učit rozhodování. Učení rozhodovat nenaučí odpovědnému, ale jen svévolnému rozhodování...
Nemá-li mít nikdo mandát rozhodovat, která znalost, které téma, která kniha je pro chovance důležitá, jak to, že chovanec má mít mandát „měnit svět k lepšímu“, tj. rozhodovat, co je pro všechny lepší?
dotaz
(rebel, 11. 3. 2014 18:15)
Je to velmi zajímavý text pro rodiče a lidi, kterým není lhostejné to, jak se jejich děti vzdělávají. Mám zde několik svých dotazů a poznámek:
1. Je něco špatného na tom, když učitel řekne: tak a děti začínají mít povinnosti? Jestli se toto nějakému rodiči nelíbí a takový rodič nedal dosud dětem povinnosti, potom si myslím, že je něco špatně u něho. Dítě by snad mělo mít povinnosti a vnímat, že si třeba musí po sobě uklidit hračky, umýt si zuby atp., nebo ne?
2. Vím, že ve waldorfských školách také neexistují domácí úkoly. Říká se, že je prý špatný učitel, který nutí děti dělat domácí úkoly a nutí je, aby na učitele a jeho veledůležitý předmět myslely i doma.
3. Určitě lze děti motivovat k poznávání jinak, než nucením a biflováním. Stačí je zaujmout látkou, originálním přístupem, vtáhnout je do procesu: zajímat se o věc z vlastní iniciativy.
4. Neexistuje způsob učení, který není založen na opozici žák - učitel, na oboustranně vyčerpávajícím souboji o vnější autoritu, kázeň a o podobné, dnes podle mne ve škole přežité pojmy?
V této větě staví autor proti sobě žáka a učitele, jako nepřátele. Je to správné? Pravdou je, že v normálních školách žáci s učiteli bojují a snaží se překabátit sebe navzájem, podvody, taháky atp.
Ale jak může fungovat škola bez autority pedagoga, rodiče?
Jsou kázeň a podobně dnes ve škole přežité pojmy?
Jde o to, jestli vůbec jsou školy vhodné. Slyšel jsem i o domácí škole, že rodiče si sami učí své děti a vůbec je neposílají do školy.
5. dítětem, studentem řízené učení – je to správný přístup? Jde asi o to, co to znamená. Jestli jde třeba o to, že si dítě vybírá např. otázky ohledně nějaké problematiky, že se samo aktivně ptá a bádá, potom bych souhlasil.
6. Je příznačné, že na rozdíl od zbytku Evropy a vyspělého světa staví ČR svobodné školy do ilegality.
Nerozumím tomu, co je zbytek Evropy a vyspělý svět? Stále se musíme koukat na nějaké vyspělejší zbytky světa? Stále jsme v roli nějakých zaostalců, Stále prý chceme do Evropy. A kde jsme? Snad v Tramtárii? Jako myslí tím třeba severský zbytek Evropy s jeho juvenilní justicí, nebo USA, kde je obecná nevzdělanost populace katastrofálních rozměrů?
7. Každopádně jde o dospělého člověka, který kontroluje, že se jiní lidé (v našem případě děti)…učí ve škole.
Autor zpochybňuje kontrolní roli ve výchově?
8 zavíráme své děti prakticky po celé jejich dětství do ZOO s názvem škola. ….Souhlasím
9. Chybí jim totiž praxe v samostatném uvažování. Tu děti nemohly získat, protože namísto her a s nimi spojeného tvůrčího přemýšlení strávily dětství memorováním lexikálních informací, jež už stejně zapomněly - protože písemka už byla. …souhlasím, jde o to, najít lepší metodiku vzdělávání.
10 …… ani sebelepší pedagog a dokonce ani já jako rodič nemám mandát rozhodovat, která znalost, které téma, která kniha je pro dítě důležitá a která není…. A kdo má tedy mandát?
11.. Máme však samozřejmě moc tato svá rozhodnutí dětem vnutit. Jakým právem? Stejným, jako má třeba Moskva právo poslat tanky na Ukrajinu – tedy právem silnějšího.
Nevím, jestli todle je správné přirovnání. Dětem pedagog, dobrý pedagog dává to, co děti potřebují k správnému vývoji. Nelze říkat, že to dětem nutí právem silnějšího. Snad právem moudřejšího jim něco daruje.
Re: dotaz
(zmp, 12. 3. 2014 10:35)
1. Děti musejí být vychovávány k plnění povinností. Tato výchova však musí být hrou, dokud se pro dítě nestane plnění povinností naprostou samozřejmostí. Povinnosti ovšem musejí být dítěti přiměřené a pokud možno o nich jako o povinnostech pedagog nemluví. Škola hrou!
2. Domácí úkol je vysloveně otravováním dětí i rodičů. Dítě nelze zaměstnávat tímtéž po celý den.
3. Chceme-li děti vychovávat k otroctví, pak je biflování namístě. Chceme-li je vychovávat ke svobodě, musíme v nich vzbudit zájem o věc.
4. Učitel, který se musí domáhat autority a překonávat opozici žáka, není učitel. Učitel musí mít přirozenou autoritu jako rodič, který si s dětmi hraje. Žák se musí naučit překonávat strojenou opozici učitele – učitel například naučí děti správně počítat, tu a tam však může tvrdit, že 5 x 5 je 30 a nechat děti zvítězit v boji o pravdu.
Dobrý učitel u žáků podporuje taháky, napovídání atp. Námaha spojená s výrobou taháku, či jen s jeho používáním, je intenzivnější výukou dítěte, než jakékoliv jiné učení. Napovídání stmeluje kolektivní práci.
Z přirozené autority vychovatele vyplývá přirozená (nikoliv pedantská) ukázněnost žáka. K vynucování kázně se uchylují kantoři-drábové, antipedagogové. Překročí-li úlet dítěte snesitelnou míru, přiměřená facka sjedná pořádek.
Škola je vhodná, protože děti mají vyrůstat a učit se spolupracovat v kolektivu, komunikovat atd. Domácí škola je nouzové řešení.
5/ Přizpůsobujeme-li výuku potřebám dětí (nikoliv státu atp.) pak jsou to děti, kdo řídí výuku i výchovu. Vědět to však nemají děti, ale učitel.
6/ Žádná totalita svobodě školství nepřeje. ČR jsou jiné totality představovány jako pedagogicky vyspělejší, jen za účelem odvádění pozornosti od Komenského „škola hrou“.
7. Chce-li kdo školství plošně kontrolovat, pak systematicky potlačuje svobodné školství.
8. Špatná škole není ZOO, ale vězení.
9. Není-li samostatné uvažování „kvalifikací“ učitele, pak se mu nemají děti od koho naučit.
10. Mandát nesmí mít nikdo. Vše musí být na volbě učitele, má-li být školství svobodné.
11. Volba učitele není vnucování právem silnějšího, ale výběr vhodných výchovných prostředků právem moudřejšího. Kdo jiný než učitel, by je měl volit?
svoboda a přikázání
(rebel, 10. 3. 2014 12:02)
Není náhodou víra v boha v rozporu se svobodou? Jak mohu respektovat nějaká přikázání, když chci hovořit o svobodě?
Např. desatero má zákon: nezabiješ, nepokradeš aj. To je morální a mravní zásada. Každý to akceptuje. Ale svobodný člověk nepotřebuje poslouchat nějaká přikázání. Co když třeba bude krást jídlo pro rodinu, aby mohli přežít?
Není Bible a jiné svaté knihy jen pro dokonalé?
Re: svoboda a přikázání
(zmp, 11. 3. 2014 10:05)
Víra v Boha, či v cokoliv jiného, nijak neomezuje svobodu. Víra v Boha a respektování božích přikázání jsou totiž dvě různé věci. Lidé navíc mají sklon si mezi božími přikázání vybírat. Moralisté se nejčastěji ohánějí příkazem „nezabiješ!“ v „Desateru božích přikázání“. Daleko častější příkaz „zabiješ!“ přitom vychytrale ignorují. Což v těchže Mojžíšových knihách nenajdeme: „oko za oko... život za život“? Což celá třetí kniha Mojžíšova nemluví o různých řádech oběti, tedy o „zabiješ“? Což Bůh Izraelitům nepřikazuje vyvraždit národy v zaslíbené Zemi atd.?
To znamená, že si Bůh protiřečí, nebo mu nerozumíme. V každém případě se však na něj „svobodně“ odvoláváme jen tam, kde se nám to právě hodí.
Nelze tedy tvrdit, že boží přikázání „každý akceptuje“, a že je bible jen pro dokonalé. Spíše se zdá, že je jen pro pokrytce...
Z Vašeho příspěvku se zdá, že za svobodného člověka pokládáte toho, kdo krade jídlo pro rodinu, kdo ve jménu přežití nepotřebuje poslouchat nijaká přikázání. To je ovšem výklad, který pokládá svobodu za bezuzdnou zvůli...
Tak jako nerozumíme božím přikázáním (bibli), tak nerozumíme ani svobodě. Nejdříve je tedy nutno obojí pravdivě poznat a teprve potom budeme s to najít rozpory, jsou-li tu jaké...
zmp
(Židé, židé, křesťané)
(PD Tce, 22. 1. 2014 11:26)
Ještě k tomu ‘’já'', ale nyní odjinud a hlavně v rámci člověka…
Židé jsou prý bohem vyvolený národ, předurčen k utrpení a lásce (tedy k neštěstí a ke štěstí, tedy ke všemu?). Také jsem si všiml, že Desatero snad Židé uplatňují jen vůči svému vyvolenému národu. Uplatňují to tak i židé (jen stoupenci víry) ?…oproti křesťanům, kteří desateru přisuzují univerzální platnost. To se cítí Židé tak nadřazení ostatním? Obrazně řečeno, prý Desaterem přijal Židovský národ, Židé ‘’já’’...týká se to tedy pak i židů, vyznavačů oné víry (nebo se jen ''vezou''), že si Židé a dávná mysteria zakládají na přímo onom národu? Asi tedy ano, proč jinak ž a Ž….a že křesťanům ‘’ostatním v té době zúčastněným’’, se ‘'já'' připojilo až následkem mysteria na Golgotě….o co jde (šlo) těm Židům, Hitlerům apod.? O to kdo přijal dříve ‘’já''? Zase jen ego boj? Židé svou nadřazeností se egoidně chovali vnitřně (začali to?) a Hitler na to reagoval podobou zas egoidně vnějšího projevu? Ale v podstatě šlo o obdobné zlo obou stran? Pokračují v tom Židé, asi jo, když stále někde čtu o Chazarech ''za oponou'' apod…a vůbec, proti komu Hitler prý byl, proti Židům nebo proti židům….Přiznávám, že nejsem v této věci znalý a něco jistě motám,že je vše i třeba jinak….jak to vidíte Vy?
Re: (Židé, židé, křesťané)
(zmp, 23. 1. 2014 11:50)
Vyvoleným národem byli Izraelité, to je potomci dvanácti synů Jákoba. Ti se však po Asyrském zajetí rozptýlením po Zemi vytratili.
Po babylónském zajetí se do Palestiny vrátili někteří příslušníci Judova kmene, znovu vybudovat Jeruzalém. Z nich se pak zrodil Ježíš Nazaretský, kterého však jako židovský (Judský) národ za svého mesiáše nepřijali. Z Židů byl přijat jen jednotlivci (apoštoly aj.).
Tak jako se Izraelité vytratili rozptýlením (emigrací) do všech stran Země, tak se Židé vytratili koncentrací v Palestině. Jako národ zanikli následkem potlačeného vražedného povstání proti Římu (4. st. nl.), jak ho popisuje Josef Flavius či kniha Makabejských. Zbytky tohoto národa pak splynuli s následnou imigrací...
Židé byli vyvoleným národem, předurčeným ke genetickému vyšlechtění lidského těla Mesiáše...
Po 4. st. nl. již o židovském národu nelze mluvit. Nahrazen byl uměle jinými národy, po 8. st. nl. zejména asijskými Chazary, a to formálním přijetím židovského vyznání. Formálně se sice hlásí k Mojžíšovu genetickému (vývojovému) Pentateuchu, rozhodující je však pro ně magická Kabala a Talmud.
Protože genetičtí Židé genetického Mesiáše nepřijali, převzali formální Židé s vírou také tradici, v podobě očekávání příchodu „mesiáše“ (vzdoromesiáše), kterého se snaží vypěstovat magicky. Příchod jejich magického mesiáše je očekáván začátkem druhého tisíciletí po Kristu, kdy se má na Americkém kontinentě inkarnovat Satan.
Zatímco genetičtí Židé byli národem vyvoleným Jahvem, magičtí Židé se vyvolili sami. Ač úzkostlivě evidují své rodokmeny (po linii matky), přece Židy nejsou. Jejich svévolné vyvolení je tedy pouhým kultickým nadřazením.
Na základě uvedených údajů lze rekonstruovat současné zevní světové dění. Vnitřní dění probíhá nadále v duchu pravého Mesiáše.
Re: Re: (Židé, židé, křesťané)
(PD Tce, 4. 3. 2014 16:17)
Moc děkuji za reakci. Rád bych se zeptal dále…
Tak jsem se tak začetl, zahloubal, snažil se prohlédnout Abrahámovská náboženství - učení…..no, těch následných různých odboček a návazností jsem tam nalezl tolik, že už ani nevin jak se jmenuji.
Připadá mi to, že všechny ty odbočky, cesty a směry jen poukazují na odlišnosti v rámci chápání toho či onoho - kde jako výchozí společný bod jsem si určil ''starý'' zákon,…nebo to je chyba?
Zde se ptám - na koho tedy čekali původní Židé (a někteří židé dnešní)? Na jakého mesiáše z Judova kmene? Proč nepřijali Ježíše? Co jim na něm nesedělo a nesedí? Co očekávají (očekávali) tedy od toho, dle nich pravého mesiáše? Jak by se měl projevovat a působit, když tedy ne tak jak Ježíš? O co jim ve finále jde? Nebo je to spíše otázka pro ně?
Proč židé a křesťané vyčetli ze starého zákona příchod mesiáše, a muslimové (mohamed) ne? Kde ve ''starém'' zákoně je to místo, to učení, dle kterého si žid, arab či křesťan onoho mesiáše představuje jinak či vůbec? Kde je ono nedorozumění? Co je cílem židů, arabů, křesťanů?
Jde židům o individualismus, nebo o judaismus pro všechny? + to stejné u muslimů?
Podle plodů poznáte je… no zajímá mě tedy jaký návrh pro fungování společnosti, v rámci řešení současných spol. problémů, tedy navrhuje židovský svět, či svět muslimský. Nebo jen hledí na sebe? Pak se jich ptám (zeptám), kde ve ''starém'' zákoně ‘je psáno, že mají hledět jen na sebe.
TSO vnímám jako to, co světu může dát svět křesťanský - možnost společného soužití všech ( i dalších) zde již zmíněných. Zajímalo by mne, co by na metodiku TSO řekli židé či třeba muslimové. Hned by se ukázalo (díky argumentům) kde kdo pochybil, kde kdo nepochybil, nebo komu o co jde…asi se jich zeptám…nebo víte co by přibližně řekli? Nebo už řekli?
Co v té nejhlubší podstatě hýbe společností? Politika? Kultura? Ekonomie? Řekl bych, že ta kultura. Nebo i jinak, je zde něco něčeho následkem? Ekonomie následek politiky, politika následkem kultury? Lze tak k tomuto vůbec takto přistupovat?
Neměl raději ve své době R. Steiner oslovit namísto politických vůdců světa vůdce kulturní?
Re: (Židé, židé, křesťané)
(zmp, 5. 3. 2014 9:48)
Židé (Judský kmen) jsou jen jedním z dvanácti kmenů izraelských, potomků Abrahamova syna Jákoba. Izrael byl vyvolen ke genetickému vyšlechtění pozemského těla pro Mesiáše. Tomuto účelu měli Izraelitům sloužit (asistovat) také ostatní národy. Vše ostatní, o čem mluvíte se týká všeobecně lidského pudu k parazitismu a nemá s ideou vyvoleného národa nic společného.
zmp
Re: (Židé, židé, křesťané)
(zmp, 5. 3. 2014 9:51)
Židé (Judský kmen) jsou jen jedním z dvanácti kmenů izraelských, potomků Abrahamova syna Jákoba. Izrael byl vyvolen ke genetickému vyšlechtění pozemského těla pro Mesiáše. Tomuto účelu měli Izraelitům sloužit (asistovat) také ostatní národy. Vše ostatní, o čem mluvíte se týká všeobecně lidského pudu k parazitismu a nemá s ideou vyvoleného národa nic společného.
zmp
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sionismus, cikánismus, aj...
(zmp, 27. 3. 2014 8:39)