Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Diskuse k TSO 16

25. 1. 2014

Komentáře

Přehled komentářů

Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 23. 8. 2014 23:02)

Rovnice "v nitru = vně" je opravdu "ne-smyslná" (hermetická). ;-)
("Lidé vyvolávají určitou změnu už tím, že jsou na určitém místě. Vnímání ozvěny vlastního bytí v okolí se dá vypěstovat - a tím se naučit pociťovat svou karmu." RS)

Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 23. 8. 2014 23:01)

Myslím, že je dobré snažit se měnit sebe i svět (pokud možno k lepšímu). Ale navzdory vidění špatností (zla) je asi dobré "žít se světem v míru". (Goethe)

TSO nelze "zavést" (RS: "všechno zařizovat abstraktní strukturou sociálního řádu"), je zřejmě potřeba jej žít, protože konečným cílem TSO je láska - takže asi opravdu v prvé řadě změnit sebe...

Re: Re: nejprve změnit sebe?

(PD Tce, 25. 8. 2014 20:25)

Ano, v prvé řadě měnit sebe……ale co poté?

Tedy v tomto nesouhlasíte s přílohou č. 1e? (jak zavést TSO)
Co pak ale třeba příloha č. 01b? (stanovy HO TSO) Také nelze ''zavést''?
Jak popř. tedy abstraktně zařizovat firmu k podílnictví?

Mně pak z toho vychází, že žít = zavést.

Protože, jak tedy založit firmu založenou na podílnictví, když předem nezavedeme určitá pravidla?
Jak tedy může být konečným cílem TSO láska, když TSO nebude zavedeno? (dle např. oné přílohy č. 1e)

Ozvěna vlastního bytí, v této věci, pak s tímto není v rozporu - bude nás jedině více - k založení takové firmy (dle č.01b), nebo k založení TSO (dle 1e)...

Popř. co je v této mé úvaze špatně?
Nebo jsem Vás přesně nepochopil?

Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 27. 8. 2014 2:21)

S příl. 1e v zásadě souhlasím a myslím, že nejsme v rozporu.

Tím, že změním sebe ("SNAŽIT SE věci prohlédat, CHÁPAT"), "dostaví se MYŠLENKY, jež jsou SILAMI schopnými působit"; pak už je "jen" potřeba "aby jistý počet lidí sebral sílu" = měl společnou VŮLI, zaměřenou na CÍL, čímž vznikne první svobodná skupinová duše TSO.

Nedorozumění je jen ohledně smyslu citátu RS v závorce - ta abstrakce byla míněna právě jako příklad, jak NEZAVÉST). (Jinak ale zavést lze cokoli, když je dostatek peněz - a otroků.) ;-)

S těmi pravidly však zapřaháte koně za vůz - nejdřív je potřeba "uspořádat šachový turnaj" (mít společnou VŮLI), a až pak "implementovat pravidla" (abychom se na přátelském turnaji nepozabíjeli). Pak nás kobyla s pomocí Boží doveze snad až k lásce. ;-)

Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(PD Tce, 27. 8. 2014 10:47)

Když jsem v první větě napsal ''měnit sebe’’, tím jsem nemyslel jen mne (Sebe). V tomto duchu bylo psáno i vše ostatní. Vy jste reagoval (tak to na mne působí), jako kdyby jste má slova pojal v duchu jiném. Tedy Váš první odstavec nebyl potřeba, protože to mi je jasné.
Váš druhý odstavec (o onom nedorozumění) mi přijde zvláštní. Píšete, že onen citát byl příklad (tedy možnost) jak nezavést, ale hned na to druhou možnost špiníte (peníze, otroci). Sice píšete, že s přílohou 1e v zásadě souhlasíte, ale Vaše slova tomu nějak neodpovídají, mi přijde. I příznivci podílnictví naopak otroci atd. přeci nejsou - toto je ale asi následek toho jak jsem psal, že jste má slova pojal ve špatném duchu, i viz. Váš poslední odstavec, se kterým ale i nesouhlasím, nebo mne spíš různě mate:
Dle vás šachový turnaj = společná vůle. Šachový turnaj ale už předem počítá s určitými pravidly hry. Ač jste to nenapsal, tak pod pojmem VŮLE asi myslíte i to, že vůle k něčemu, co již předem lidé vědí, proto přišli (na turnaj). Zde se ptám, myslel jste společnou vůli NĚCO NĚJAK změnit, nebo společnou vůli změnit CO a JAK dle metodiky TSO? Protože jestli ''něco nějak’' a pak teprve impelmentovat ona TSO pravidla, to pak by se právě jednalo o otrocké vnucování a zavádění TSO.
Ještě se zeptám k druhému odstavci, zda jsem ho i správně pochopil - dle Vás snaha + vůle vede (hned) u každého ke stejnému a hned i společnému cíli? Původní slova citátu Rudolfa Steinera byla tuším obecná - odpor vůči vlně materialismu…

Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 29. 8. 2014 0:35)

Je mi samozřejmě jasné, že jste nemyslel jen sám sebe, ale obecně. Kdybych Vaše slova pojal ve stejném duchu, asi bychom nebyli ve při. ;-)

Druhý (= třetí) odst.: RS varuje před zaváděním abstraktního ("virtuálního") "sociálního inženýrství. Já jsem dodal, že přesto se všude děje. Čím co špiním?

A proč by potenciální šachoví turnajníci nutně museli znát pravidla předem? A proč by se na nějakých svých pravidlech hry nemohli dohodnout až na turnaji? A pokud by při tom zjistili, že nejlepší pravidla jsou vlastně TSO a že "do toho svobodně půjdou", proč by to mělo být otrocké vnucování?

Snaha (vůle) chápat (myslet) život (často až po výprasku "materialistickou vlnou") podle mě vede - ne hned, ale u každého - ke stejnému: vytvoření "nástroje" či "nabití akumulátorů" (externích a zatím spíše nepoužívaných). :o) Společný cíl ovšem pořádně uvidíme, až své mizerné baterky společně namíříme na onen cíl. (Právě o onu vůli asi hlavně jde, protože jen ona dostává ducha do hmoty - a hmota nám "za oplátku" umožňuje poznávat se v ní...)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(PD Tce, 29. 8. 2014 2:14)

No neřekl bych, že Vám je (bylo) to jasné. Protože ''zavést'' stále myslím dle přílohy č.1e. (která počítá s tím, že nejsem změněn pouze Já). Vy ale píšete o ''zavést'' jako o takovém zavedení, ke kterému jsou mi potřeba peníze a otroci. Kdyby Vám to bylo jasné, tak mi toto upozornění přeci nepíšete...nebo? Tedy i viz. ono špinění. Protože když tedy víte, že nemyslím na změnu jen díky sobě, a poukážu na zavedení firmy dle podílnictví (příznivci podílnictví), tak proč na to píšete, že zavést lze vše, s penězi + otroky? Toto špinění jsem myslel. Protože když jste tedy věděl, že nemluvím jen za sebe, tak jste musel vědět, že mluvím v duchu přílohy č.1e. Já Vás nepodceňoval, proto jsem také opakovaně poukazoval na Vaš možný nesouhlas vůči pojmu ''zavádění'' dle přílohy č. 1e. , ač jste psal, že s ním v zásadě souhlasíte.
Jak chcete pořádat turnaj v šachu, když se předem neví, že bude v šachu? Proto jsem se vás ptal, zda jste myslel vůlí něco nějak měnit (turnaj), nebo vůlí co a jak dle TSO (turnaj v šachu). A když jste psal, že až pak implementovat pravidla, tak jste evidentně myslel turnaj těch, kteří mají vůli něco nějak změnit. Tedy jste pořádal jen turnaj, turnaj v šachu se z toho stal až následně. Je ale pravdou, že pokud se z turnaje stal turnaj šachový svobodně (dle souhlasů apod.), tak se nejedná o otrocké vnucování. Této mé chyby jsem si později sám také všimnul. Tedy tímto už vím, co mě to mátlo. Bylo to v tom, že jste psal o šachovém turnaji, ale jednalo se jen o turnaj, šachový z toho teprve vznikl. Tedy chybné vyjádření bylo z Vaší strany, já jsem reagoval přeci logicky: když se jedná o uspořádání šachového turnaje, tak už jsou předem jasná pravidla. Vy jste psal ale o pořádání šachového turnaje (předem jasná pravidla hry) a pak jste chtěl ještě nějaká pravidla implementovat, proč? Oni přeci věděli proč se sešli – hrát šachy. Proč by se měli u toho pozabíjet? Nechte je hrát, nechte je žít TSO. Nebo jste myslel, že snaha + vůle = onen společný cíl (proto jste všechny nazval potencionálními hrači v šachu). Ale to je dle mne zase v rozporu s tímto:
Ano, ale i poté je ten cíl pro každého jinak daleko, jeden ho vidí jasně, jiní méně jasně, jiní něco vidí, ale neví, že je to cíl,...když jim ho přiblížíme, oni ho za cíl kolikrát ani nepoznají...proto jsem se ptal, na co jsem se ptal – že snaha+vůle nevede zákonitě k svobodné skupinové duši tso...dle mne
Dočastně se omlouvám z diskuse – toto bude jistě druhá má probdělá noc díky bolavému zubu :-(

Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(PD Tce, 29. 8. 2014 2:37)

....tedy vede, ale nestane se to tak zákonitě vždy během turnaje...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(zmp, 30. 8. 2014 14:02)

O "svobodné skupinové duši" (TSO či jiné) nemůže být vůbec řeč. Svoboda je inidividuální nebo žádná!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 31. 8. 2014 22:18)

Právě naopak, o skupinové duši řeč být musí!!! Domnívám se, že tak, jako v minulosti by žádný organismus bez skupinové "řídící" duše dlouho nepřežil, tak v budoucnu svobodní individualisté bez kvalitní skupinové duše dopadnou jak ODS. :-D

To není v rozporu se svobodou, spíš chápu jako nutnou podmínku trvale udržitelné svobody umožnit duchovým bytostem působit coby skupinové duše. Jinak svobodně pojdeme ve svých pyšně individuálních ahrimansko-luciferských peklech...

(Vždyť co jiného udělal R. Steiner, když "zplodil" AS? A kolektivní vědomí přece volky nevolky vzniká v každé skupině, ať je to čekárna u zubaře, školní třída, rodina, firma nebo politické strana...)

RS: "Čím více POCITŮ SPOLEČENSTVÍ se utvoří, tím více vznešenější bytosti sestoupí k člověku, a tím rychleji bude zemská planeta zduchovněna." (Howgh!) ;-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(zmp, 1. 9. 2014 9:28)

Naše metodika TSO charakterizuje svobodu v příloze č. 03i. To, co nazýváte „skupinovou duší“, „pyšně individuálním ahrimansko-luciferským peklem“, „kolektivním vědomím“, „skupinou“, či „pocitem společenství“, nemá se svobodou co činit. Vývoj směřuje k individuální svobodě, takže i skupinové duše budou nahrazeny „pocitem společenství“ z vůle svobodných individualit, které si taková společenství sami svobodně vytvoří. V TSO to jsou společenství politická (např. obce), hospodářská (např. hospodářské organizace) a kulturní (např. rodina). Nové skupinové duše prostě nahradí staré skupinové duše.
Aby se svobodný člověk mohl zapojit do jim zvolené skupinové duše, musí se po tu dobu své svobody vzdát. Kdykoliv se však může z této nesvobody svobodně vymanit (tzv. „právem veta“). Tak bude člověk žít střídavě svobodně či nesvobodně, podle své aktuální vůle.
Použijeme-li jako příklad skupiny „národ“, můžu Vám nyní položit otázku, kterou jsem kdysi položil olomouckému arcibiskupovi:
Je svoboda možná jako kolektivní nebo jako individuální?
Může být svobodný národ, jehož jednotliví příslušníci jsou nesvobodní?
Může být nesvobodný národ, jehož jednotliví příslušníci jsou svobodní?
Arcibiskup tehdy, otázkou evidentně zaskočený, s hlavou v dlaních, s lokty na stole, po delší chvíli intenzivního přemýšlení odpověděl správně...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 4. 9. 2014 1:21)

Trošku mi trvalo najít přílohu č. 03i. :o)
Pokusím se odpovědět na Vaše 3 otázky:
1) Svoboda je možná pouze jako individuální.
2) Národ, jehož jednotliví příslušníci jsou nesvobodní, být svobodný nemůže.
3) Národ, jehož jednotliví příslušníci jsou svobodní, být nesvobodný zřejmě musí. (Archanděl národa MUSÍ sloužit, aby nedopadl jako známý hubkař Ahriman.) :-D

Jinak s tou "střídavou (ne)svobodou" se spíš v souladu s Ježíšem Kristem ("Buď Vůle Tvá") a Vladimírem Iljičem ("Svoboda je poznaná nutnost") ;o) předpokládám, že skutečná svoboda nejspíš neexistuje - spíš jen svévole, odchylka od "shůry nalajnované nesvobody", která však vždy spolehlivě vede k nějakému průseru - dokud neřekneme "Můj Otec a Já jedno jsme!" - ale i pak je otázkou, nakolik můžeme jednat svobodně/svévolně...

Ale rodina však je podle mě spíš než kulturní společenství celistvé potenciální TSO na nejnižší možné úrovni, ne?

Re: Re: nejprve změnit sebe?

(zmp, 26. 8. 2014 10:26)

Člověk má tendenci podle své povahy zasahovat do svého okolí.
Okolí má tendenci podle své povahy zasahovat do člověka.
Tak se člověk a svět vyvíjejí vzájemným ovlivňováním, v duchu kyvadla. Člověk změní něco v sobě a následkem toho změní něco také ve vnějším světě, který pak následně vyvolá další změnu v člověku, ten zase v okolí atd. Tyto změny nejsou revoluční, ale postupné, vývojové.
Nyní si všimněme, že totalitní sociální řády člověku brání svobodně zasahovat do jeho okolí, že takové změny si pro sebe vyhrazuje jen vládnoucí elita. To má za následek, že okolí působí na člověka nikoliv zpětně, ale podle vůle totality. Má-li tedy vývoj pokračovat ve svobodném duchu „kyvadla“, nezbývá než totalitu nahradit TSO.
A protože skutečné lásky je schopen jen svobodný člověk, brání totalita člověku vlévat lásku do jeho okolí, zatímco okolí může člověku nalévat jen nenávist, kterou mu vtiskla totalita.
K pochopení vývojového „kyvadla“ je člověku zapotřebí také zbavit se oné nereálně romantické „lásky“ typu: „Blíží-li se ke mně tornádo, vyjdu mu vstříc a láskyplně ho obejmu“...

Re: Re: Re: nejprve změnit sebe?

(noe, 27. 8. 2014 2:22)

Jen drobná pozn.: Spíše než mechanické a kauzální (= časově lineární = iluzorní) kyvadlo by se mi zamlouvala analogie třeba se simultánním strháváním frekvencí ("kdo z koho" - dle výkonu) dvou prostorově blízkých oscilátorů, kmitajících na kmitočtově blízkých frekvencích (např. zaměstnanec vs. píchačky). :o))

Nicméně "strhávat" (= "přelaďovat") OKOLÍ (= moje zviditelněné PODVĚDOMÍ, moje KARMA) dle SEBE (= svého víceméně egoidního VĚDOMÍ) je potřeba velmi opatrně, jelikož ego je často horší než slepý slon v míšeňském porculánu s modrejma (čínskejma) cibulkama... :-D

Souhlasím však, že láska nestačí jen romantická (či opičí či čí), ale že je třeba lásky ZŘÍCÍ - tedy nejen SVOBODNÝ člověk, ale i VIDOUCÍ (tzn. OBJEKTIVNĚ vidoucí SEBE v DRUHÝCH a naopak, což předpokládá člověka, živě a láskyplně se zajímajícího o druhé lidi - bez tohoto NIKDY nedosáhneme PRAVÉHO poznání, pravil klasik)...

jaký rozdíl je mezi bojem za svobodu národa a bojem za sovobodu státu?

(rebel, 1. 9. 2014 10:47)

Pokud rozumím, tak národ je kuturní záležitost. Stát je záležitost politická.
Je tedy rozdíl, jestli bojuji za stát nebo národ (příp. za křesťanství)?
Stát ovládají elity. Ale národ také. Za koho bojuji, za elity,stát, národ, za křesťanství? Vždyť vidíme, že i to křesťanství, tedy církev, nakonec ovládají nějaké kliky, elity, které sledují jiné cilé, své cíle.
Pro národ, řeč se bít? Pro stát, který je úplně nesmyslným výmyslem elity, už ne?

Re: jaký rozdíl je mezi bojem za svobodu národa a bojem za sovobodu státu?

(zmp, 2. 9. 2014 13:39)

Totalitní stát není záležitost politická, ale představuje totální zmatení „kultury, politiky a hospodářství“. V TSO je „státem“ svaz obcí.
Národ je nositelem kultury.
Dnes už elity ovládají naprosto vše. Protože jen TSO nemohou ovládat, je třeba se bít za TSO...

eltiy vlastní stát? nebo i občané jsou vlastnicví elit?

(rebel, 1. 9. 2014 10:52)

Legitimita vládnoucí elity je daná tím, že si vytvoří legislativu, ve které si napíší, uzákoní svoji vedoucí roli.
To je asi tak jediný rozdíl mezi vládnoucí elitou a juntou,která nemá legitimitu žádnou, resp. její zákonnost je tank nebo samopal, šibenice...

Vlastní elity stát, tedy majetek.
Vlastníi elity i občany?
To se asi tak říci nedá, elity ovládají občany, poroučí jim, jako jejich vláda, zákonodárci, jako zaměstnavatelé, generálové, filosofové, odborníci všeho druhu...

Re: eltiy vlastní stát? nebo i občané jsou vlastnicví elit?

(zmp, 2. 9. 2014 13:32)

Legislativa totality představuje „uzákonění její svévole“, je legitimitou junty.
Elity nevlastní stát, ale ony samy jsou státem. Stát není majetek. Stát je junta uchvacující majetek a životy svých státních příslušníků (občan je příslušníkem obce)...

elity zamlčují důležité informace, zkreslují a obřezávají tak skutečnost

(rebel, 1. 9. 2014 11:01)

Dá se říci, že elity obřezávají skutečnost, sami se tím stali jednostranně vzdělaní, tedy vlastně nevzdělaní tedy jsou díky tomu, že obřazávají skutečnost, sami obřezaní? Distancují se odo reality?
Občané, kteří nechtějí žít ve světě, kde se zamlčují a tají informace, kde se zkresluje, resp. obřezává skutečnost - tedy tito občané nechtějí být obřezaní, ani žít pod těmi, kteří obřezanost podporují.
Jedni tedy chtějí být obřezaní (informačně, kulturně atp.) a jsou tedy obřezaní? Nebo oni chtějí obřezanost jen pro druhé? Sami však obřezaní nejsou nebo nechtějí být?
Druzí nechtějí být obřezaní a nejsou obřezaní.

Re: elity zamlčují důležité informace, zkreslují a obřezávají tak skutečnost

(zmp, 2. 9. 2014 13:22)

Přiznám se, že jste to s tím „obřezáváním“ tak zkomplikoval, že se v tom neorientuji.
Tzv. „obřízka“ (mužská i ženská) má hluboký esoterní i exoterní smysl. V podstatě jde o „ohraničení“ relativních projevů neohraničeného absolutna. Náš svět relativních projevů je následkem této obřízky„konečný“. Je konečným projevem nezměrného a věčného absolutna (nikoliv nereálného relativního „nekonečna“). Následné lidské poznávání světa obřezaných (ohraničených) projevů však předem ohraničit nelze. Proto jsou křesťané neobřezaní...


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19

následující »