Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Diskuse k TSO 16

25. 1. 2014

Komentáře

Přehled komentářů

Re: Re: Re: tzv. separatisté, teroristé, federalisté atp.

(zmp, 31. 8. 2014 11:57)

Legitimita vládnoucích elit je dána zákony těchto elit.

bránit národ, rasu, náboženství?

(rebel, 28. 8. 2014 14:12)

jak se díváte na to, když nějaký národ bojuje s jiným národem. Takový boj, kde je těžko říci, kdo kdy začal. Je řešením si sednout u kulatého stolu a začít jednat? Co když to nejde? Je vysvětlením, že to nejde? Prostě jen říci: Jednat nejde? Nebo to je výmluva?
Tedy zbývá jen boj a mrtví? Nebo jak to řešit?
A jak bránit rasu, náboženství?
Za jakou cenu se bít o tzv. svoje práva? Kde je hranice? Zabít nebo být zabit?

Re: bránit národ, rasu, náboženství?

(zmp, 30. 8. 2014 13:50)

Pokud nezaměňujeme „národ“ se „státem“, pak boj „mezi národy“ je bojem o kulturu, například bojem o křesťanství. Na tom, kdo takový boj začal vůbec nezáleží. Usiluje-li kdo o zánik křesťanství hned při jeho zrodu nebo později, jakoby usiloval o lidský život, o jeho zabití.
O čem chcete jednat „u kulatého stolu“ se svým vrahem?
Jedinou „hraniční cenou“ je tu „zabít nebo být zabit!“
Jaké jiné řešení tu chcete vymyslet?

Re: Re: bránit národ, rasu, náboženství?

(rebel, 30. 8. 2014 22:09)

Boj o kulturu - je tedy i bojem o národní jazyk.
Co když jeden národ kinoží druhý? Druhý národ se třeba jen tak někde vyskytoval v jednom regionu (třeba jako menšina). Ale s množením a s přibývajícím počtem lidí už je mu malý původní region a tak musí pronikat do svého okolí. To se nelíbí jiným obcím okolo.
Původní národ se brání nebo útočí?
Jak to řešit?
Případně, jak jste řekli, obyvatelstvo se začíná obracet ke křesťanství. Ale to se třeba nelíbí původnímu náboženskému obyvatelstvu (třeba je tam nějaký pohanský kult). Co s tím?
To se má původní obyvatelstvo přizpůsobit?
Proč v případě křesťanství říkáte, že je to, jako by někdo chtěl zabít člověka...
Je to pak stejně i s islámem? Oni zde chtějí jen nosit šátky přes oči, stavět mešity, zavést svoje právo. Co tedy máme něco proti mít? Je to tedy v pořádku. Ne?
V čem je rozdíl?

Re: Re: Re: bránit národ, rasu, náboženství?

(zmp, 31. 8. 2014 11:47)

Boj o kulturu není jen boj o jazyk...
Ohrožení kultury je jako ohrožení lidského života. To platí nejen pro křesťanství...
Historie nás učí, že splývání kultur může být spontánní (např. Lužičtí Srbové) či násilné (např. američtí indiáni)...

islám

(rebel, 29. 8. 2014 9:16)

Podle některých a stále více množících se názorů, islám není žádné náboženství, ale jde tam o moc ve společnosti, o politickou moc s odvoláním na božskou autoritu, že muslimský systém je od boha.
Islám je prý tedy politická organizace, vydávající se však na první pohled za náboženství.
Z hlediska trojčlennosti sociálního organismu jsou tam tedy v jednotu spleteny sféra kulturně-duchovní (náboženství), i sféra právně-politická?

Re: islám

(zmp, 30. 8. 2014 13:59)

Pokud vím tak o politickou moc ve společnosti, s odvoláním na božskou autoritu a o zmatení kultury, hospodářství a politiky se jedná ve všech totalitních státech, včetně těch co mají jedno či více tzv. „státních náboženství“...

kde je hranice toho, zda už budu pomáhat a nebo ještě ne? Když umře jen jeden člověk? Nebo dva?

(rebel, 22. 8. 2014 17:38)

Jasně, chyba je říkat, že vně = uvnitř. Ale na takovou logiku vám ne každý zabere. Většinou řekne: Pracuj na sobě, potom pochopíš, že řešení je úplně jiné...atp...
Ale o to mi jde. Tvrdí, že se nechce aktivovat ve vnějším světě, protože stačí, aby měnil sebe.
Když má chybu v logice hned na počátku, je jasné, že potom může dospívat k neuvěřitelným závěrům a konstrukcím.
Přesto, tvrdit, že ačkoli vím o TSO, tak nejprve mám měnit jen sebe, ne okolí, to mi nějak nesedí.
Nebo mám pracovat jen na sobě?
Budu sedět v meditaci nebo číst Steinera a vedle bude někdo umírat hlady, zimou, bude mu hořet střecha nad hlavou...a já řeknu, nezájem... první musím měnit sebe...
Budu čekat až hlady umře jeden nebo dva? Kde je hranice pomoci? Kolik mrtvých?

Re: kde je hranice toho, zda už budu pomáhat a nebo ještě ne? Když umře jen jeden člověk? Nebo dva?

(zmp, 28. 8. 2014 10:23)

Ten kdo tvrdí nesmysly typu „vně = uvnitř“ vypovídá sám o sobě, že slova „pracuj sám na sobě“ jsou pro něj jen pouhá fráze, jíž odbývá druhé a sám se jí vůbec neřídí. Svou frází se domnívá vyrovnávat se svým sobeckým nezájmem o okolní svět.

obrátit zlo?

(rebel, 27. 8. 2014 10:37)

Je správné chtít změnit zlo v dobro?
Nebo využít zla pro dobro?
Nebo obrátit zlo, aby sloužilo dobru?

Re: obrátit zlo?

(zmp, 28. 8. 2014 9:59)

1/ Je správné chtít změnit zlo v dobro?
Nezměníme-li zlo v dobro, zůstane nám zlo!
2/ Nebo využít zla pro dobro?
3/ Nebo obrátit zlo, aby sloužilo dobru?
K jakému "dobru" lmůže "sloužit" zlo masového vraždění? Ke snížení světové populace ze sedmi miliard na jednu?



změnit sebe

(rebel, 27. 8. 2014 10:49)

Tvrzení, že když změním sebe, tak změním svět mi připadá nějak nelogické.
jestliže by byť i jen jeden člověk skutečně změnil sebe, potom by se svět změnil - a tedy by nebylo zlo, nebyly by války, krize, hladomory, podlosti, intriky atd atp.
Buď tedy nikdo dosud nedokázal změnit sebe, a tím se svět nemohl změnit. A nebo je to chybné tvrzení.
Případně mi takové tvrzení ještě evokuje následující úvahu:
Je ti venku zima? Zatop si doma a bude ti teplo i venku!
To je rada!

Re: změnit sebe

(noe, 28. 8. 2014 2:16)

Proč se oddělovat od světa? ;-)

Předpokládám, že alespoň jeden "spravedlivý" člověk (o deseti silně pochybuji) musel/musí někde vždy existovat, jinak by Hospodin svévolníky při některé své "inspekci" už dávno vyhubil... (Gen. 18,20)

A myslím, že klíčová rada by měla spíše znít: "Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem!" (Čili by se člověk např. narodil na jihu.) :-D

Re: Re: změnit sebe

(zmp, 28. 8. 2014 9:40)

Existoval-li kdy alespoň jeden spravedlivý, pak je zřejmé, že jeho spravedlnost je jediným následkem jeho sebe-změny a s ostatním světem to nemá co činit.
Poučení "dědečka hříbečka" se v daném případě moc nehodí. Všimněte si, že ve vývoji inteligence je sever dál než jih...

vyhýbání se válce

(rebel, 23. 8. 2014 22:53)

Slyšel jsem, že prý jednou (za doby I. Světové války) Rudolf Steiner zaujal stanovisko ohledně nějakého mladíka, který prý říkal, že se vyhýbá válce, že nechce se nechat naverbovat, že se snaží vykličkovat - prý na řekl: To je sobecké.
Nevíte k tomu něco bližšího?
Tedy vyhýbání se tomu, abych na někoho střílel je sobecké? Nerozumím tomu. To mi nějak není po vůli.
Ale možná mám nepřesný citát, vím to z druhé ruky... jedna paní povídala. Navíc zde je důležitý kontext. Přesto jako zajímavost a postřeh....

Re: vyhýbání se válce

(noe, 23. 8. 2014 23:38)

RS měl pravdu. Z vlastní zkušenosti dnes už vím, že mé násilné vyhýbání se vojenské službě nebylo dobré... (Lze střílet i do vzduchu.) ;-)
Je potřeba pěstovat pocit DŮVĚRY K ŽIVOTU (která je stále v našem podvědomí), že nám život vždy něco DÁVÁ (zejména nás obohatí a posílí těžké zkušenosti) a POCIT VDĚČNOSTI i za těžké životní zkušenosti, které nám život DARUJE (podvědomě to víme, i když se vědomí vzpírá) a také CÍTĚNÍ POSPOLITOSTI s okolím (např. jen díky onomu nepříjemnému naverbování se můžeme spojit s lidmi, s nimž máme karmické vazby - a tím se dozvědět něco o svém minulém životě). Tím si zvědomujeme podvědomí a vytváříme spojení s duchovním světem a se zemřelými.

Re: Re: vyhýbání se válce

(zmp, 24. 8. 2014 8:46)

Noe pohlíží na věc z jiného (rovněž nutného) hlediska. Člověk má prostě přijímat s klidnou myslí vše (dobré i zlé), co mu život přináší, neboť právě proto se rodí do pozemských poměrů, aby se z prožitých zkušeností poučil, aby se vyvíjel, aby poznával, aby nezakrněl v jednostrannosti nějaké ulity, kterou si sám pro sebe nějak sjednal. Při tom se však má mít vždy na pozoru, aby, pokud je to jen trochu možné, nikomu a ničemu nezpůsobil nějakou újmu.

Re: vyhýbání se válce

(zmp, 24. 8. 2014 8:31)

Je to uvedeno v pamětech na RS, sepsaných některým z jeho žáků. Této epizodě předchází vyprávění jednoho vysloužilého vojáka, jenž s potěšením dává k dobru, jak se kdysi podílel na pobití loupeživých nájezdníků, dopouštějících se na domácích obyvatelích příšerných ukrutností. Nato následuje moralizování onoho pacifisty, jenž se vyhýbal vojenské službě, aby nemusel zabíjet a reakce RS: „To je ale od Vás sobecké!“

relativita nespokojenosti

(rebel, 19. 8. 2014 23:48)

Dle statistiky 4/5 občanů jsou nespokojené s děním ve společnosti.
Na to mi známý řekl: Lidem tady je naopak moc dobře. mají se tady všichni jak prasat v žitě. Jaký mají problém? Nemají hlad, nemají válku, jen si moc vymýšlí...
Je zde nějaká relativita nespokojenosti, nebo je zde objektivně špatně?

Re: relativita nespokojenosti

(zmp, 20. 8. 2014 10:12)

Ten Váš známý patrně není chudý, nezaměstnaný a nebyl „v souladu se zákonem“ nijak poškozen.
Lidská spokojenost a nespokojenost se neřídí objektivními sociálními poměry, ale objektivními rozdíly v životní úrovni mezi bližními. Chudý mezi chudými bývá spokojený, bohatý mezi bohatšími bývá nespokojený.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19

následující »